Fusariové vadnutí je jedna z nejnebezpečnějších houbových chorob, která napadá mladé sazenice zeleniny i květin, dospělé rostliny zeleniny v plodícím stádiu a ničí několik druhů exotických dřevin, které lze pěstovat i u nás, zejména perskou akácii (albizia julibrissin) a blahovičník (eukalyptus gunnii).
Poznáte ji podle několika symptomů:1. U mladých sazenic rostlina bezdůvodně žloutne, vadne a rychle umírá. Často jen některé kusy.
2. U dospělých rostlin zelenin v létě je to podobné, jen pozvolnější. Často jen některé kusy.
3. U dřevin začnou nejprve žloutnout a sesychat vždy postupně po větvích. Následně se na kmenech objeví barevné mapy, světle žluté až oranžové a nekrózy.
Jak a kde tato houbová choroba žijeNejraději má vlhké prostředí, které je přirozené v těžkých, nepropustných půdách, kde přebývá. Jakmile najde hostitele, do jeho těla se dostane prasklinami v kořenech, nebo se uchytí v prasklinách kmenů a větví díky sporám, které roznesl vítr. Postupně se proroste do dřevnaté tkáně a produkuje nové spory, které jsou neseny proudem mízy vzhůru. Spory se usazují na stěnách cév, kterými pronikají do ostatních tkání, tím cévu zúží a zabrání toku mízy. Zároveň začnou vylučovat hnědou, lepkavou látku, která je chrání před případnou biologickou ochranou ze strany rostliny. Tím cévy zacpou úplně a zabrání výživě vyšších částí rostliny, která se často zoufale snaží přežít tvorbou nových výhonů ve spodních partiích. Podle věku a síly rostliny nemoc svého hostitele udusí během 6 až 24 měsíců. Na řezu kmene nebo větví jsou jasně vidět tmavé kruhy, které odpovídají ucpaným cévním svazkům, nebo už tmavá – mrtvá dřevnatá hmota uprostřed.
Prevence je nejdůležitějšíPokud máte v plánu vysadit dřevinu, která může na tuto chorobu trpět, vydezinfikujte před výsadbou půdu (nyní používáme Magnicur Energy, dříve Previcur) a přesvědčte se, že je výborně propustná. Pokud není, tuto dřevinu vůbec nevysazujte. U květinové nebo zeleninové sadby můžete použít preventivní dezinfekční prostředek typu Fundazol. Vždy je nejzásadnější zajistit dostatečně odvodněnou lokalitu pro výsadbu.
Když se nemoc projeví u dřevin Mnoho botaniků a rostlinolékařů tvrdí, že dřevina, která již nákazu ukázala nějakým z výše popsaných symptomů, se nedá zachránit. To platí ale hlavně u květin a zeleniny. Pro dřeviny to nemusí být pravda. Na základě vlastních zkušeností i informací od vědeckých kapacit víme, že řešení existuje, jen nemusí fungovat vždy – záleží na půdních podmínkách a míře napadení, ale kvůli záchraně pěkných stromů to za trochu práce stojí. Postupujte následovně:
1. Všechny tyto kroky udělejte CO NEJDŘÍVE, jakmile odhalíte nemoc. 2. Vydezinfikujte širší plochu v místě, kde má rostlina kořeny, aktuálně dostupným přípravkem na boj s půdními houbovými chorobami a to velkou dávkou dle doporučeného ředění.
3. Nechte působit 3-4 dny a následně stejnou plochu důkladně prolijte množstvím vody.
Výsledek a) Pokud se voda vsakuje a odtéká, má smysl pokračovat dál bodem 4.
Výsledek b) ) Pokud ne, vaše zem není propustná a nemoc tam bude stále a nejlépe uděláte, pokud dřevinu vykopete a spálíte, aby se nemoc nešířila do zbytku zahrady.
4. Za 1-2 dny aplikujte ve vodě rozpustné vyvážené hnojivo v poměru dusík-fosfor-draslík 10:10:10, nikdy jinak.
5. Za další 3-4 dny opět prolijte množstvím vody a za další 2 dny opět pohnojte. Toto opakujte do té doby, než uvidíte rašení nových výhonů nikoli ve spodních partiích dřeviny, ale nahoře/v koruně a že žloutnutí a sesychání listů ustalo.
6. Jestliže strom zachráníte, každý rok, jakmile narostou listy, zopakujte 1-2 kolečka (dezinfekce půdy, prolévání a hnojení) jako prevenci.
Nemožné se často stává možným tehdy, pokud vám doposud nikdo neřekl, že to není možné. Anebo právě jemu na truc 😊 Držíme palce, protože zrovna perská akácie je tak nádherný strom, že za tu snahu stojí.
