Camellia japonica 'BETTY SETTE' mrazuvzdorná kamélie
vzrůst
střední keř,střední keř
běžná výška
1,3-1,8m
běžná šířka
1,3-1,8m
kategorie list
listnatý stálezelený
barva listů
kategorie květ
nápadné květy
barva květů
doba kvetení
duben-květen
nároky na slunce
polostín a stín
nároky na půdu
kyselá (s vysokým obsahem rašeliny)
nároky na vlhkost půdy
rovnoměrně vlhká (nevysychavá)
USDA zóna (nejnižší)
6 (do -23°C)
kód zimní ochrany
pro zóny 5+6
pro zónu 7
zařazena do kategorií
historie šlechtění
@schovat@
Sny se plní hlavně těm, kteří se nespokojí s domněnkami ostatních, že něco nejde, nebo je nemožné. V zahradnickém světě to platí dvojnásob – například až donedávna se věřilo, že některé stromy původně ze subtropů jako např. perská akácie nemají ve středoevropských zimách šanci na přežití. A hle – ono to jde a jsou překrásné. Stejně nedůvěřivě se ještě dnes mnoho zahradníků pozastavuje nad pěstováním stálezelených magnólií u nás i přes bezpočet již rostoucích exemplářů, které dokazují, že není vše tak, jak jsme si dříve mysleli.
Stejně tak je to i s kaméliemi, kterých si do konce druhého tisíciletí užívali téměř výlučně pěstitelé teplejších oblastí Evropy vyjma těch nejsušších přímořských či hornatých regionů a pěstitelé z jižních částí Britských ostrovů. Díky nadšení, vizi a hlavně poctivé šlechtitelské práci zejména dvou amerických botaniků se náš zelený svět obohatil o tyto bezesporu úchvatné, stálezelené, kvetoucí keře a to v čím dál více odrůdách, které snesou až -24°C, pokud jsou vysazeny správně. Těmi úžasnými muži jsou či byli dr.Clifford Parks z Univerzity v Severní Karolíně, který se věnoval zejména jarně kvetoucím kaméliím a proslavil se sérií s názvem April, a dr.William Ackerman (†2013) z Ashtonu, který se nejprve soustředil na svou vášeň šlechtění velmi voňavých kamélií a teprve po tvrdých zimách 70ých a 80ých let minulého století, kdy viděl nespočet i starších a silných keřů umírat po jediné zimě, prozřel a jeho cílem se stalo dát světu (a to doslova, protože svůj pěstební materiál rozdával bez nároku na jakékoli finanční ocenění či právní ochranu) kamélie s prohloubenou odolností mrazům. Jeho odrůdy jsou převážně podzimně kvetoucí a to jak druhu camellia sasanqua, tak i hybridy.
názvosloví
Přestože přesné rodičovství některých odrůd se zdá být nedohledatelné a je zřejmé, že se v mnoha případech jedná o hybridy, v názvosloví ctíme uznané názvy a to i tehdy, jsou-li uváděny jako camellia japonica nebo camellia sasanqua. Mimochodem, věděli jste, že kamélie byla pojmenovaná na počest brněnského rodáka, misionáře na Filipínách a amatérského botanika Jiřího Josefa Kamela, který je ale nikdy neviděl, protože první exemplář byl přivezen z Asie do Evropy až roku 1739, tedy 33 let po jeho smrti? Jeho velký přínos botanice ocenil jeden z největších - samotný Carl Linnaeus.
@schovatK@
popis odrůd
@schovat@
Sny se plní hlavně těm, kteří se nespokojí s domněnkami ostatních, že něco nejde, nebo je nemožné. V zahradnickém světě to platí dvojnásob – například až donedávna se věřilo, že některé stromy původně ze subtropů jako např. perská akácie nemají ve středoevropských zimách šanci na přežití. A hle – ono to jde a jsou překrásné. Stejně nedůvěřivě se ještě dnes mnoho zahradníků pozastavuje nad pěstováním stálezelených magnólií u nás i přes bezpočet již rostoucích exemplářů, které dokazují, že není vše tak, jak jsme si dříve mysleli.
Stejně tak je to i s kaméliemi, kterých si do konce druhého tisíciletí užívali téměř výlučně pěstitelé teplejších oblastí Evropy vyjma těch nejsušších přímořských či hornatých regionů a pěstitelé z jižních částí Britských ostrovů. Díky nadšení, vizi a hlavně poctivé šlechtitelské práci zejména dvou amerických botaniků se náš zelený svět obohatil o tyto bezesporu úchvatné, stálezelené, kvetoucí keře a to v čím dál více odrůdách, které snesou až -24°C, pokud jsou vysazeny správně. Těmi úžasnými muži jsou či byli dr.Clifford Parks z Univerzity v Severní Karolíně, který se věnoval zejména jarně kvetoucím kaméliím a proslavil se sérií s názvem April, a dr.William Ackerman (†2013) z Ashtonu, který se nejprve soustředil na svou vášeň šlechtění velmi voňavých kamélií a teprve po tvrdých zimách 70ých a 80ých let minulého století, kdy viděl nespočet i starších a silných keřů umírat po jediné zimě, prozřel a jeho cílem se stalo dát světu (a to doslova, protože svůj pěstební materiál rozdával bez nároku na jakékoli finanční ocenění či právní ochranu) kamélie s prohloubenou odolností mrazům. Jeho odrůdy jsou převážně podzimně kvetoucí a to jak druhu camellia sasanqua, tak i hybridy.
názvosloví
Přestože přesné rodičovství některých odrůd se zdá být nedohledatelné a je zřejmé, že se v mnoha případech jedná o hybridy, v názvosloví ctíme uznané názvy a to i tehdy, jsou-li uváděny jako camellia japonica nebo camellia sasanqua. Mimochodem, věděli jste, že kamélie byla pojmenovaná na počest brněnského rodáka, misionáře na Filipínách a amatérského botanika Jiřího Josefa Kamela, který je ale nikdy neviděl, protože první exemplář byl přivezen z Asie do Evropy až roku 1739, tedy 33 let po jeho smrti? Jeho velký přínos botanice ocenil jeden z největších - samotný Carl Linnaeus.
@schovatK@
popis odrůd
Popis rostliny:
Betty Sette je jarní kamélie japonská od dr. Ackermanna z roku 1985 (registrace 1992). Jedná se o křížence odrůd Frost Queen a Variety Z. Tvoří středně velké, asi 9 cm široké, poloplné až plné květy středně růžové barvy. Kvete pozdně – nejčastěji od dubna po dobu 6 až 8 týdnů, dokud má keř poupata, jež se tvoří již v předchozím roce (podobně jako poupata rododendronů) a zrají více než půl roku. Široce vejčité listy jsou neopadavé, tmavě zelené, 8-9 cm dlouhé, zvlněné až stočené, lesklé a i mimo kvetoucí sezónu rostlině propůjčují luxusní vzhled. Betty Sette roste pomalu do kompaktního, polokulovitého a hustého keře pěkného habitu. Po odkvětu lze tvarovat a upravovat střihem. pěstování
Kamélie je nutno dobře vysadit, a jakmile zakoření, téměř se o ně nemusíte starat. Potřebují kyprou, humózní, kyselou půdu, která nebude zadržovat vodu ale ani vysychat. Vyhovuje jí vřesovištní záhon s rovnoměrnou vlhkostí a dobrou nastýlkou mulčovací kůry (5-10 cm). Nesnáší podmáčení – těžkou, jílovitou zem – ale vyhovuje jim jíl ve spodních partiích půdního profilu. Výsadbovou díru dělejte vždy spíše mělčí a zejména do stran doplňte směs kvalitního substrátu promíchaného 1:1 s prosátou zemí z vykopané díry. Vřele doporučujeme použít k výsadbě mykorhizní houby pro kyselomilné rostliny. Pokud máte těžkou zem, pomozte si vyvýšením terénu, jak je popsáno v pokynech k výsadbě. Hnojení je důležité minimálně po odkvětu, popřípadě každý měsíc až do konce léta (ale při použití mykorhizy se nehnojí).
Velmi důležité je umístění – v přírodě kamélie nejlépe prosperují v polostínu, kde mají ideální mikroklima bez velkých teplotních i vlhkostních výkyvů, nejčastěji pod stromy s vysokými korunami, a kde je netrápí vítr. V zahradě je dobré místo za domem, kam nedosvítí ostré zimní a jarní slunce, ani keř nevysuší zimní fičák nebo paprsky horkého letního poledne. Popřípadě na neosluněnou stranu před vysokým živým plotem s korunami vyšších stromů poblíž, které nabídnou alespoň rozptýlený stín v létě. A pokud si vybavujete kamélie z jižních států, jež rostou na plném slunci a jsou pěkné, vzpomeňte si na tamní o mnoho vyšší vzdušnou vlhkost, díky které horké slunce snesou. Nesnáší přesazování, tak si dobře rozmyslete, kam ji dáte a už ji tam nechte. Než zakoření, což jí zabere 2 až 3 roky, zalévejte ji i v zimě, pokud nebude mrznout a nebude zmrzlá zem. A buďte si jistí, že za tuto péči se vám spolehlivě odvděčí tak krásným a bohatě kvetoucím keřem nebo malým stromkem, že jich budete chtít mít čím dál víc! Doporučovaná mrazuvzdornost do cca -20 °C až -23 °C.
Poslední revize 04-02-2021
