Camellia oleifera kamélie olejná, mrazuvzdorná kamélie
vzrůst
střední keř,vyšší keř
běžná výška
2-4m
běžná šířka
2-4m
kategorie list
listnatý stálezelený
barva listů
kategorie květ
nápadné květy
barva květů
doba kvetení
říjen-prosinec
nároky na slunce
polostín a stín
nároky na půdu
kyselá (s vysokým obsahem rašeliny)
nároky na vlhkost půdy
rovnoměrně vlhká (nevysychavá)
USDA zóna (nejnižší)
6 (do -23°C)
kód zimní ochrany
pro zóny 5+6
pro zónu 7
zařazena do kategorií
historie šlechtění
@schovat@
Sny se plní hlavně těm, kteří se nespokojí s domněnkami ostatních, že něco nejde, nebo je nemožné. V zahradnickém světě to platí dvojnásob – například až donedávna se věřilo, že některé stromy původně ze subtropů jako např. perská akácie nemají ve středoevropských zimách šanci na přežití. A hle – ono to jde a jsou překrásné. Stejně nedůvěřivě se ještě dnes mnoho zahradníků pozastavuje nad pěstováním stálezelených magnólií u nás i přes bezpočet již rostoucích exemplářů, které dokazují, že není vše tak, jak jsme si dříve mysleli.
Stejně tak je to i s kaméliemi, kterých si do konce druhého tisíciletí užívali téměř výlučně pěstitelé teplejších oblastí Evropy vyjma těch nejsušších přímořských či hornatých regionů a pěstitelé z jižních částí Britských ostrovů. Díky nadšení, vizi a hlavně poctivé šlechtitelské práci zejména dvou amerických botaniků se náš zelený svět obohatil o tyto bezesporu úchvatné, stálezelené, kvetoucí keře a to v čím dál více odrůdách, které snesou až -24°C, pokud jsou vysazeny správně. Těmi úžasnými muži jsou či byli dr.Clifford Parks z Univerzity v Severní Karolíně, který se věnoval zejména jarně kvetoucím kaméliím a proslavil se sérií s názvem April, a dr.William Ackerman (†2013) z Ashtonu, který se nejprve soustředil na svou vášeň šlechtění velmi voňavých kamélií a teprve po tvrdých zimách 70ých a 80ých let minulého století, kdy viděl nespočet i starších a silných keřů umírat po jediné zimě, prozřel a jeho cílem se stalo dát světu (a to doslova, protože svůj pěstební materiál rozdával bez nároku na jakékoli finanční ocenění či právní ochranu) kamélie s prohloubenou odolností mrazům. Jeho odrůdy jsou převážně podzimně kvetoucí a to jak druhu camellia sasanqua, tak i hybridy.
názvosloví
Přestože přesné rodičovství některých odrůd se zdá být nedohledatelné a je zřejmé, že se v mnoha případech jedná o hybridy, v názvosloví ctíme uznané názvy a to i tehdy, jsou-li uváděny jako camellia japonica nebo camellia sasanqua. Mimochodem, věděli jste, že kamélie byla pojmenovaná na počest brněnského rodáka, misionáře na Filipínách a amatérského botanika Jiřího Josefa Kamela, který je ale nikdy neviděl, protože první exemplář byl přivezen z Asie do Evropy až roku 1739, tedy 33 let po jeho smrti? Jeho velký přínos botanice ocenil jeden z největších - samotný Carl Linnaeus.
@schovatK@
popis odrůd
@schovat@
Sny se plní hlavně těm, kteří se nespokojí s domněnkami ostatních, že něco nejde, nebo je nemožné. V zahradnickém světě to platí dvojnásob – například až donedávna se věřilo, že některé stromy původně ze subtropů jako např. perská akácie nemají ve středoevropských zimách šanci na přežití. A hle – ono to jde a jsou překrásné. Stejně nedůvěřivě se ještě dnes mnoho zahradníků pozastavuje nad pěstováním stálezelených magnólií u nás i přes bezpočet již rostoucích exemplářů, které dokazují, že není vše tak, jak jsme si dříve mysleli.
Stejně tak je to i s kaméliemi, kterých si do konce druhého tisíciletí užívali téměř výlučně pěstitelé teplejších oblastí Evropy vyjma těch nejsušších přímořských či hornatých regionů a pěstitelé z jižních částí Britských ostrovů. Díky nadšení, vizi a hlavně poctivé šlechtitelské práci zejména dvou amerických botaniků se náš zelený svět obohatil o tyto bezesporu úchvatné, stálezelené, kvetoucí keře a to v čím dál více odrůdách, které snesou až -24°C, pokud jsou vysazeny správně. Těmi úžasnými muži jsou či byli dr.Clifford Parks z Univerzity v Severní Karolíně, který se věnoval zejména jarně kvetoucím kaméliím a proslavil se sérií s názvem April, a dr.William Ackerman (†2013) z Ashtonu, který se nejprve soustředil na svou vášeň šlechtění velmi voňavých kamélií a teprve po tvrdých zimách 70ých a 80ých let minulého století, kdy viděl nespočet i starších a silných keřů umírat po jediné zimě, prozřel a jeho cílem se stalo dát světu (a to doslova, protože svůj pěstební materiál rozdával bez nároku na jakékoli finanční ocenění či právní ochranu) kamélie s prohloubenou odolností mrazům. Jeho odrůdy jsou převážně podzimně kvetoucí a to jak druhu camellia sasanqua, tak i hybridy.
názvosloví
Přestože přesné rodičovství některých odrůd se zdá být nedohledatelné a je zřejmé, že se v mnoha případech jedná o hybridy, v názvosloví ctíme uznané názvy a to i tehdy, jsou-li uváděny jako camellia japonica nebo camellia sasanqua. Mimochodem, věděli jste, že kamélie byla pojmenovaná na počest brněnského rodáka, misionáře na Filipínách a amatérského botanika Jiřího Josefa Kamela, který je ale nikdy neviděl, protože první exemplář byl přivezen z Asie do Evropy až roku 1739, tedy 33 let po jeho smrti? Jeho velký přínos botanice ocenil jeden z největších - samotný Carl Linnaeus.
@schovatK@
popis odrůd
Popis rostliny:
Kamélie olejná je jeden z hlavních základních druhů tohoto stálezeleného keře původem z Číny. Pozor na záměnu s camellia sinensis (čajovník čínský) pro výrobu pravého čaje, který je rovněž z Číny. V zahradách se pěstuje pro pěkné a vonné květy bílé barvy na podzim a hospodářsky se pěstuje ve velké míře pro výrobu kaméliového oleje, který je svým složením a typem použití podobný olivovému oleji, jen je sladší. Květy jsou sasankovité, střed zdobí sytě žluté tyčinky a mají průměr 8-10 cm. Neopadavé listy jsou široce elipčité, tmavě zelené, 10-12 cm dlouhé, lesklé a hustě pokrývají celý keř. Roste středně rychle do mírně neuspořádaného, spíše rozkladitého, vícekmenného keře. Starším exemplářům z estetického hlediska velmi svědčí, když jim vystříháte spodní větvičky, čímž obnažíte jejich malebně tvarovanou kostru silných větví se skořicově oranžovou borkou. Jakýkoli řez je možné provádět zjara po mrazech. Ve své domovině umí vyrůst až 6 metrů na výšku i šířku, u nás očekáváme asi polovinu.
pěstování
Kamélie je nutno dobře vysadit, a jakmile zakoření, téměř se o ně nemusíte starat. Potřebují kyprou, humózní, kyselou půdu, která nebude zadržovat vodu ale ani vysychat. Vyhovuje jí vřesovištní záhon s rovnoměrnou vlhkostí a dobrou nastýlkou mulčovací kůry (5-10 cm). Nesnáší podmáčení – těžkou, jílovitou zem – ale vyhovuje jim jíl ve spodních partiích půdního profilu. Výsadbovou díru dělejte vždy spíše mělčí a zejména do stran doplňte směs kvalitního substrátu promíchaného 1:1 s prosátou zemí z vykopané díry. Vřele doporučujeme použít k výsadbě mykorhizní houby pro kyselomilné rostliny. Pokud máte těžkou zem, pomozte si vyvýšením terénu, jak je popsáno v pokynech k výsadbě. Hnojení je důležité minimálně po odkvětu, popřípadě každý měsíc až do konce léta (ale při použití mykorhizy se nehnojí).
Velmi důležité je umístění – v přírodě kamélie nejlépe prosperují v polostínu, kde mají ideální mikroklima bez velkých teplotních i vlhkostních výkyvů, nejčastěji pod stromy s vysokými korunami, a kde je netrápí vítr. V zahradě je dobré místo za domem, kam nedosvítí ostré zimní a jarní slunce, ani keř nevysuší zimní fičák nebo paprsky horkého letního poledne. Popřípadě na neosluněnou stranu před vysokým živým plotem s korunami vyšších stromů poblíž, které nabídnou alespoň rozptýlený stín v létě. A pokud si vybavujete kamélie z jižních států, jež rostou na plném slunci a jsou pěkné, vzpomeňte si na tamní o mnoho vyšší vzdušnou vlhkost, díky které horké slunce snesou. Nesnáší přesazování, tak si dobře rozmyslete, kam ji dáte a už ji tam nechte. Než zakoření, což jí zabere 2 až 3 roky, zalévejte ji i v zimě, pokud nebude mrznout a nebude zmrzlá zem. A buďte si jistí, že za tuto péči se vám spolehlivě odvděčí tak krásným a bohatě kvetoucím keřem nebo malým stromkem, že jich budete chtít mít čím dál víc! Doporučovaná mrazuvzdornost do cca -20 °C až -23 °C.
Poslední revize 04-02-2021
Podobné rostliny
