Corydalis flexuosa dymnivka křivolaká

Asi žádná jiná barva nemá tak detailní historii jako modrá, nejspíš proto, že modrý pigment byl odedávna vzácný a v některých kulturách se dříve podle množství modře zbarvených ornamentů v domě posuzoval majetkový stav rodiny. Přírodními zdroji této výjimečné barvy byla africká rostlina indigo (modřil) a minerály, které se těžily po celém světě, zejména lapis azuli. Jednou z forem byla tzv. kobaltová modř, vznikající oxidací jako kobaltová sůl, jejíž prvotní odstín je lehce tyrkysový s příměsí blankytně modré. Umění tento pigment získat ovládali již staří Egypťané a Římané, ale historický milník zaznamenal čínský porcelán, který za vlády dynastie Tang (7. až 10. století n.l.) dal vzniknout pravému průsvitnému porcelánu, který býval bohatě zdoben všemi barvami a modrá byla velmi v módě. Co se rostlin týče, asi všem je nám známý fakt, že modrou kytičku abys pohledal, takže se těšíme z každé z nich, co má té modré aspoň trošku. Dymnivka umí modrých odstínů hned několik.

Dymnivka křivolaká je trvalka, kterou poprvé nalezl v Číně roku 1865 Pere Armand David. Jedná se o trvalku s blankytně až kobaltově modrými, úzce trubkovitými květy na asi 30 cm vysokých stoncích. Obzvlášť zajímavé jsou při odkvětu, neboť se mění do fialové. Atraktivitu v zahradě doplní i svěže zelené, hluboce vykrajované, trojčetně dělené listy.

Dymnivka je podrostová trvalka nepříliš hustých lesů a jejich okrajů, proto jí v zahradě dopřejeme přistíněné stanoviště nebo přinejmenším rozptýlené světlo stín. Dymnivka křivolaká, zejména na osluněném stanovišti, v létě zatahuje do kořenů a objeví se znovu až zjara. Ale tento hybrid spolehlivě drží listy celou sezónu a v trvalém polostínu a mírně vlhké půdě dokáže sporadicky nakvétat až do podzimu. Potřebuje výživnou, dobře propustnou půdu, protože v těžké, mokré zemi může přes zimu shnít. Rozšiřuje se zvětšováním trsů, neplevelí se oddenky. Mrazuvzdorná do cca -29 °C.

Poslední revize 22-05-2022