Elaeagnus angustifolia hlošina úzkolistá

Hlošina úzkolistá je nejstarší druh hlošiny pěstovaný na našem území. Jedná se o malý opadavý strom či vyšší keř původní domovinou v širokém pásu od Kavkazu, přes jižní Evropu až do Střední Asie. Jeho nejatraktivnějším atributem jsou úzké, díky hustému ochmýření stříbřitě vypadající listy připomínající olivu. V květnu vykvétají drobné, silně sladce vonné kvítky světle žluté barvy, po kterých se tvoří jedlé plody. Květy jsou medonosné, zároveň jsou silným alergenem stejně jako například břízy.

Přirozeně tvoří vícekmenné stromy a keře, ale ve školkách jej pěstují často jako jednokmenné stromy s korunou nad hlavou v tzv. podchozí výšce. Je to nejenom pěkné, ale i praktické, protože větve jsou posety trny a stromy s větvemi ve výšce nepředstavují žádné omezení či nebezpečí. Její větve působí lehce až nadýchaně s drobnými listy si pohrává i mírný větřík. Stříbřitě vybarvené listy ji předurčují jako alternativu pravé olivy pro země mírného a chladného klimatu.

Hlošině úzkolisté se daří téměř všude, je nenáročná a odolná. Dříve se vysazovala i jako pionýrská dřevina při rekultivaci výsypek, starých lomů či skládek, ale po čase se zjistilo, že její kořeny jsou příliš invazní a s velkoplošnými výsadbami se skončilo. Nyní je využívána zejména jako krásná a bezúdržbová dřevina na exponovaných stanovištích, odkud její kořeny nemohou nikam utíkat – v ostrůvcích městské zeleně, které jsou ze všech stran ukončené dlažbou nebo komunikací, nebo poblíž udržovaných trávníků, kde se častým sečením odstraní každý výmladek. Pro omezení jejich tvorby se doporučuje v prostoru jejích kořenů nic nekopat a strom nijak radikálně neřezat, aby neměl potřebu regenerovat.

Zvládá vítr, posypovou sůl, sucho i těžkou, po stavbách udusanou zem a nedostatek půdních živin. Sama váže svými kořeny dusík v půdě, který využijí jiné rostliny rostoucí v její blízkosti. Stromové formy je nutné na první min. 3 roky vyvázat do pevné opory (trojnožky), než dostatečně zakoření. Nevadí jí vítr, horko, exponovaná stanoviště a je schopná přežít mrazy až do síly -45 °C.

Poslední revize 18-10-2022