Helwingia chinensis 'BROAD-LEAVED-FORM' helvingie čínská
vzrůst
střední keř,střední keř
běžná výška
1-2m
běžná šířka
1-1,5m
kategorie list
listnatý stálezelený
barva listů
kategorie květ
méně nápadné, zajímavé květy
doba kvetení
červen
nároky na slunce
polostín
nároky na půdu
kyselá až neutrální
nároky na vlhkost půdy
rovnoměrně vlhká (nevysychavá)
USDA zóna (nejnižší)
6 (do -23°C)
kód zimní ochrany
pro zóny 5+6
pro zónu 7
zařazena do kategorií
Helvingie je asijský taxon, jež byl dříve zařazen do čeledi cornaceae, ale díky unikátním vlastnostem pro něj koncem 19. století několik botaniků vytvořilo samostatnou čeleď helwingiaceae. Jedná se o stálezelené i opadavé keře, jejichž velkou atrakcí jsou droboučké květy, jež vyrůstají z prostředků listů. V Evropě jsou téměř neznámé a najdete je asi jen ve sbírkách nadšenců a sběratelů rarit a zvláštností. Zřejmě díky velké ploše přirozeného výskytu (od Nepálu po Japonsko) to jsou velmi variabilní rostliny, mezi nimiž se málokdo vyzná a často najdete v evropských i amerických školkách omyly. My se opíráme o studii japonských botaniků Hiroshi HARA a Sachiko KUROSAWA z publikace Tokijské univerzity FLORA OF EASTERN HIMALAYA z roku 1975.
Popis rostliny:
Broad-Leaved-Form je širokolistá forma helvingie čínské popsané někdy po roce 1990. Nabízí až 9 cm dlouhé, široce kopinaté listy. Jsou stálezelené, vysoce lesklé, mělce pilovité na okrajích, při rašení lehce vínové, v létě sytě zelené na podzim mohou (ale nemusí) stáhnout chlorofyl do kořenů a odhalit vínově červené odstíny podobně jako leukotoe. Roste vzpřímeně, středně rychle až rychle (20-40 cm za rok) do bohatě větveného keře výšky kolem metru a půl. Mladé větvičky jsou vínově červené až červenohnědé. Nemá tendenci se rozrůstat oddenky jako její tenkolistá sestra (var. chinensis). Starší rostliny tvoří v červnu droboučké květy, jež vyrůstají jako stigmata z prostředků nejširší části listů. Jedná se o samčí rostlinu, takže opylí samičí odrůdy, ale sama plody nevytvoří.
Helvingie se v přírodě vyskytuje jako podrost vysokých stromů a součást houštin. Nevyžaduje plné slunce a někteří pěstitelé jej ani nedoporučují, naopak se jí dobře daří ve stínu. Vyzkoušeli jsme, že výborně prospívá v kyselé až neutrální půdě, kde barva jejího olistění je nejsytější. Lze jakkoli stříhat od jara do poloviny léta. Dává přednost vlhčí zemi před přeschnutím – doporučujeme nechat ji zamulčovanou po celý rok. Tato varieta je příliš nová a ještě nebyla vyzkoušená za všech podmínek. Její mrazuvzdornost se odhaduje na -23 °C a dále ji testujeme.
Poslední revize 30-12-2020
Podobné rostliny
