Hibiscus syriacus 'Marina' BLUE SATIN™ ibišek syrský

Modrokvěté odrůdy ibišků se těší velké oblibě. Marina nese typicky otevřený květ modrofialové barvy se sytě vínovým středem, který navíc maluje jemné paprsky zevnitř ven do okvětních plátků. Pestík je krémově bílý, což výborně kontrastuje se sytě vybarveným květem. Vykvétá od začátku července a pokračuje až do konce léta, pokud má dost poupat. Výborně se kombinuje se žlutě kvetoucími nižšími keři.

Opadavé listy jsou poměrně velké, 7-8 cm dlouhé, trojcípé, se znatelným jedním bočním lalokem, středně až tmavě zelené a svým výjimečným tvarem velmi atraktivní. Jako u většiny v létě kvetoucích dřevin raší dost pozdě, tak si nedělejte zbytečné starosti, že třeba zmrznul, jestliže ještě v dubnu na keři nic neuvidíte. Pokud začnou žloutnout a opadávat, je rostlina momentálně přelitá nebo je nevhodně zasazená v těžké, neodvodněné zemi. Má dužnaté kořeny, které si dobře poradí s dočasným nedostatkem vody, ale přemíra vody jim může ublížit. Je to typický příklad keře, kde je dobré naučit se rozpoznat správnou hranici mezi vlhkou zemí, kterou ibišky rozhodně potřebují, a mokrou zemí, která jim kazí image a dokáže je zahubit.

Stříhání není nutné, v dobré půdě se sám větví do pěkného, oválně vzpřímeného tvaru a formuje hustý, téměř neprostupný, bohatě olistěný a bohatě kvetoucí keř. Pokud spíše než hustý keř máte raději velké květy, můžete jej každé jaro po mrazech sestříhnout až o dvě třetiny loňských větví. Ztratí tvar, ale nabídne až o polovinu větší květy. Starší keře je dobře radikálně zmladit, aby se jim při deštích neohýbaly větve.

Co se typu země týče, ibišek je vcelku nenáročný. Pouze starší rostliny při přesazování nemají rády rašelinu. Zem musí být každopádně dostatečně propustná, středně živná ale nepřehnojená, přednostně rovnoměrně vlhká. Dobře uděláte, pokud použijete selektivní, pomalu rozpustná hnojiva na tvorbu květů. Umístěte jej na přímé slunce = úpal. Plně mrazuvzdorný do min. -27°C.

Poslední revize 18-08-2010.