Magnolia 'BUTTERFLIES' šácholan Butterflies

Další ojedinělou magnólii se žlutými květy se podařilo vypěstovat v roce 1988 v Michiganu v USA šlechtiteli jménem Phil Savage, patentována byla o 3 roky později. Jedná se o křížence mezi m.denudata a m.acuminata, které se anglicky říká „okurková“ magnólie. To proto, že po odkvětu vytvoří malý nazelenalý plod, jež má opravdu tvar okurky, ale tento hybrid plodí zřídkakdy.

Hlavní atrakcí jsou přirozeně květy. Tvar i barva jsou výjimečné. Barva se podle stanoviště a jarní teploty může mírně různit, ale v zásadě je květ sytě žlutý. Zatím se nám nestalo, že by květ během horkých jarních dnů nápadně vybledl, jak si stěžují Angličané. Je to velmi příjemná žlutá, někdy s lehoučce nazelenalým nádechem při spodku vnějšího kalichu. Květ není velký a jeho tvar je něco mezi tulipánem a hvězdokvětou magnólií. Nejlépe jej charakterizuje určitě vlastní anglický název Butterflies = motýlci, protože když keř rozkvete, poloplné květy o cca 9-12 plátcích se nerozevřou úplně, ale keř budí dojem, že se na něm usadilo hejno žluťásků a hoví si na holých větvích v jarním slunci. Střed květu je zdoben nápadně červenými tyčinkami.

Tato magnólie kvete již ve velmi ranném věku, někdy už první rok po roubování. A termín kvetení je rovněž chytrý, jelikož je středně pozdní, takže se úspěšně vyhne pozdním jarním mrazíkům. Kvete ještě před olistěním, spolehlivě každý rok a rok od roku bohatěji.

Listy jsou poměrně velké, sametově matné, čerstvě zelené od jara až do podzimu a jejich množství umožňuje keři působit velmi hustě. Vytváří středně široký keř o šířce 2-3m s konečnou výškou mezi 3 a 4m. V teplejších zemích dělá větší přírůstky a výška v dospělosti se uvádí až o 2m více. U nás je žádoucí, aby rostla ve svém přirozeném tempu, protože tehdy dokáže na konci každé nové osluněné větvičky vyzrát v květové poupě.

Magnólie se nestříhají. Pouze pokud potřebujete vytvarovat keř, omezit vzrůst nebo udělat výchovný řez mladé rostlině rychle napěstované do nevzhledného tvaru, učiňte tak co nejdříve po dokvětu, aby stihla nasadit poupata na příští rok. Mějte na paměti, že každá magnólie může na řez reagovat rozdílně.

Opadavé magnólie potřebují vlhkou, mírně až velmi kyselou zem a umístění na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Mají mělké kořeny, které sbírají živiny hlavně při horní vrstvě země, proto je důležité při výsadbě věnovat největší pozornost přisypání kvalitní rašeliny, eventuálně s příměsí dlouhodobě rozpustného hnojiva, nad kořeny seshora. Ale pozor na zasazení příliš hluboko, s největší pravděpodobností jí tak vykopete hrobeček. Zasaďte ji tam, kde v okolí cca 2m od středu keře nebudete nic kopat ani rýt – tato kráska není zrovna družná a je chamtivá - nemá ráda, když ji otravujete u kořenů, kterými se rozroste doširoka kolem sebe. Je velice mrazuvzdorná, snáší teploty až -30°C, někdy i méně. Kvalitní zimní spánek jí dělá velmi dobře. Ocení stanoviště chráněné před ostrým větrem a zamulčování kořenů.

Poslední revize 15-12-2007.