Magnolia grandiflora (Gallisoniensis) 'GALISSONNIÉRE' magnólie velkokvětá

Kultivar Galissonniére se ve Francii pěstuje již přes 150 let. Byl pojmenován po francouzském guvernérovi v Kanadě v 18.století. Dodnes je velmi populární nejen ve Francii, ale i v Británii, kde je považován za plně otužilý. A Itálie, zejména Toskánsko, by bez tohoto stromu ztratila naprosto své kouzlo. Co se mrazů týče, vydrží až -20°C, ale již při -17°C může na nechráněných stanovištích docházet ke spálení listů zimním a jarním sluncem. Proto jej doporučujeme pouze na teplejší stanoviště - do měst, kde se akumuluje více tepla, do uzavřených zahrad nebo dvorů, kam nefouká ostrý mrazivý vítr, který vysušuje její nádherné, sytě zelené kožovité listy, pokryté zespod chloupky právě proti vysychání větrem.

Květy jsou skvostné, krémově bílé ve tvaru lotosu, mají 20 až 25 cm v průměru a kvetou v červnu a červenci, dokud má rostlina dost poupat. Lze stříhat do jakýchkoliv tvarů, znovu ochotně vyrazí nová listová poupata. Aby kvetla i v dalším roce, stříhejte ji nejpozději do konce července. Potřebuje kyselou, vlhkou, humózní půdu.

Pro spolehlivý růst je dobré najít jí vhodné místo. Ideální by bylo umístění v zimním stínu, ale na plném letním slunci. Každopádně potřebuje být chráněná před ostrými větry v zimě a na jaře. Zem potřebuje kyselou, velmi úrodnou, vlhkou ale ne mokrou, propustnou. Starším rostlinám vyhovuje spodní jíl, ze kterého pomalým prorůstáním čerpají živiny. Při dlouhotrvajících nebo silných mrazech, stejně jako při kombinaci silného slunečního svitu a silného mrazu je dobré ji zakrýt bílou netkanou textilií, a to pouze na DOBU NEZBYTNĚ NUTNOU (max. 2 týdny). Tato magnólie je mrazuvzdorná bez ochrany do -17°C, s ochranou a na dobrém stanovišti až do cca -20°C. V zimě, pokud není zmrzlá zem, zalévejte!

Poslední revize 13-04-2010