Magnolia grandiflora 'SAMUEL SOMMER' magnolie velkokvětá

Magnólie velkokvětá Samuel Sommer se považuje za přední a důležitou odrůdu tohoto druhu v USA, přestože pochází již ze roku 1961. Během první dekády své existence kromě ukázky své krásy totiž prokázala vysokou odolnost chladu, větru i pozdním mrazům, proto je tak ceněná. Tvoří obrovské květy o rozpětí 25-35 cm, jsou smetanově bílé, mají 3 řady okvětních plátků po 4 plátcích a silně a sladce voní. Sladká a hluboká vůně s příměsí citrusů se rozvoní nejvíce v pozdním odpoledni a navečer. Střed zdobí růžové tyčinky, které brzy po rozkvětu opadají. Každý květ vydrží pouze jeden až dva dny, ale vzápětí se otevře další. Čím je rostlina starší a silnější, tím více se zkracuje prodleva mezi kvetením jednotlivých květů. Vykvétají podle počasí nejčastěji od poloviny června až do srpna, protože nekvete najednou celý strom, ale jednotlivé květy se otevírají postupně dle zralosti, což zajišťuje až 10týdenní dobu květu.

Její kožovité listy jsou neopadavé a patří k největším ze všech – měří 20-25 na délku, 10-15 na šířku, jsou sytě zelené, vysoce lesklé, nápadně žilkované svrchu, pokryté skořicově hnědým semišem zespod, široce vejčité, zakončenou výraznou špičkou a mírně prohnuté. Přestože se jedná o neopadavý druh, zejména zjara při tvorbě nových listů a poupat rostlina shazuje staré listy, které nechce nebo nezvládne živit, což se děje hlavně v prvních 2-4 letech po výsadbě, než zakoření. Roste středně rychle (30-40 cm za rok) do vystoupavého až štíhle pyramidálního tvaru a dobře se větví. Pro bohatší keř můžete mladé rostliny a dále jednou za 3-5 let po celém plášti ostříhat, nejraději koncem dubna. Květy se nachází na vrcholech vyzrálých větví (loňských), proto je možné, že v roce řezu bude kvést méně.

Velkokvětá magnólie je velmi hladová a pro sytou zeleň listů potřebuje kyselou půdu. Zejména po výsadbě potřebuje minimálně 3 roky vydatně hnojit. Vyplatila se nám kombinace mykorhizních hub ke kořenům přímo při výsadbě a pravidelné hnojení organickými hnojivy v období od začátku května až do konce července. Nesnáší podmáčení – těžkou, jílovitou zem, ale vyhovuje jí jíl ve spodních partiích půdního profilu, neboť obsahuje mnoho živin, které časem využije. Výsadbová díra by měla být dostatečně propustná, aby v ní nestála voda, jinak se utopí a shnijí jí kořeny. Pokud máte těžkou zem, pomozte si vyvýšením terénu, jak je popsáno v pokynech k výsadbě. Nemá ráda vyrušování kořenů a dupání nad nimi – pokud k ní chcete něco vysadit, udělejte to hned, protože později byste mohli její kořeny porušit. Nikdy jí nemulčujte kamenivem, vždy pouze kůrou a to v dostatečné vrstvě proti prudkým teplotním výkyvům v zimě a aby zůstala i během suchého léta ve vlhku. Pěstujte ji na plném slunci, eventuálně zimním stínu a dopřejte jí neustálé vlhko (nikoli mokro), než zakoření, což jí zabere 3 až 4 roky a zalévejte ji i v zimě, pokud nebude mrznout a nebude zmrzlá zem, ale nepodmáčejte ji. Ověřená mrazuvzdornost je -24 °C (zatím jsme neměli možnost ji testovat během silnějšího mrazu) a je spolehlivá i na větrná stanoviště.

Poslední revize 18-07-2020