Magnolia 'MARCH-TILL-FROST' (May-to-Frost) šácholan

Tato fantastická magnólie je kříženec kříženců ... matematicky vzato se jedná o: (magnolia liliiflora x magnolia cylindrica) x magnolia „Ruby“ (která je sama o sobě kříženec) a vyšlechtil ji v roce 1997 August Kehr. Výsledkem této až bizardně vypadající rovnice se stal skvost s jednou význačnou vlastností, kterou už napovídá anglický název: umí kvést od jara až do mrazů. Květy jsou menší než nesou stromové magnólie, ostře až temně purpurové zvenku a téměř čistě bílé zevnitř. Mají tvar tulipánů a málokdy se otevřou úplně. Opadavé listy jsou mírně zvlněné, tmavě zelené, velmi pevné.

Pár slov o délce jejího kvetení ve středoevropských podmínkách: magnólie March-till-Frost začíná kvést velice krátce po 1.etapě kvetení ranných magnólií, tedy přibližně kolem 15.-20.dubna. První vlna kvetení je nejdelší a může trvat až měsíc. Po odkvětu prvních květů na keři bez listů rostliny rozevírá druhá poupata a kvete už společně s novým olistěním. Pak si dá nějaký čas pauzu a nechává dozrávat další poupata, která bývají připravená k rozkvětu začátkem letních prázdnin. Během léta kvete nepravidelně – každá rostlina má svůj specifický rytmus a záleží na jejím stáří, přičemž platí, že čím je starší, tím spolehlivěji a více kvete v období léta. Letní květy se příliš neotevírají a dají tak vyniknout své sytě purpurové barvě. Ještě začátkem září může ukázat pár květů.

Podle očekávání se od roku 2010 mezi pěstiteli této magnólie ustálilo nové odrůdové jméno, které přesněji vystihuje její kvetení pro teplejší oblasti Evropy: March-till-Frost. V Čechách zatím nebyla stanovena maximální výška. Roste pomalu do hustého keře s množstvím postranních větviček, na jejich koncích dozrávají květová poupata, proto nedoporučujeme stříhat.

Opadavé magnólie potřebují vlhkou, mírně až velmi kyselou zem a umístění na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Mají mělké kořeny, které sbírají živiny hlavně při horní vrstvě země, proto je důležité při výsadbě věnovat největší pozornost přisypání kvalitní rašeliny, eventuálně s příměsí dlouhodobě rozpustného hnojiva, nad kořeny seshora. Ale pozor na zasazení příliš hluboko, s největší pravděpodobností jí tak vykopete hrobeček. Zasaďte ji tam, kde v okolí cca 2m od středu keře nebudete nic kopat ani rýt – tato kráska není zrovna družná a je chamtivá - nemá ráda, když ji otravujete u kořenů, kterými se rozroste doširoka kolem sebe. Ocení zamulčování kořenů, aby neztrácela vlhkost v žádném ročním období. Mrazuvzdorná do cca -27°C.

Poslední revize 16-01-2012