Magnolia tripetala šácholan tříplátečný

Tříplátečná magnólie je neběžnou a málo pěstovanou magnólií mírného klimatu. Jedná se o nádherný keř či nízký strom unikátní stavby, málo podobný ostatním magnóliím.

Její hlavní atrakcí jsou listy, které jsou velké, po magnolii macrophylla největší svého druhu. Obyčejně mají 30, dospělé kusy v ideálních podmínkách až 45 cm na délku a vyrůstají na koncích větviček do tvaru rozevřeného deštníku. Jsou měkké, středně zelené, s nádechem do bronzova od jara do odkvětu, jemně chloupkaté zespod.

Květy jsou krémově bílé s 9-12 plátky o jednotlivé délce plátků 15-25 cm. Vykvétá zároveň s listy. Vůně květů je stoprocentně příjemnější zdálky než zblízka. Opylené květy nesou na konci léta a na podzim nápadné, atraktivní plody sytě růžové barvy ve tvaru šišky.

V encyklopediích se píše, že roste rychle. Máme zkušenost, že rychle roste pouze v ideálních podmínkách. V běžných zahradních půdách, nejsou-li vyloženě vřesovištní, poroste středně rychle resp. středně pomalu. Větve jsou vzpřímené a koruna díky velkým listům budí deštníkový dojem. Tato magnólie nesnáší stříhání starších větví. Jsou duté a náchylné k plísňovým chorobám a postupnému odumírání, pokud se do nich dostane voda.

Opadavé magnólie potřebují vlhkou, mírně až velmi kyselou zem a umístění na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Mají mělké kořeny, které sbírají živiny hlavně při horní vrstvě země, proto je důležité při výsadbě věnovat největší pozornost přisypání kvalitní rašeliny, eventuálně s příměsí dlouhodobě rozpustného hnojiva, nad kořeny seshora. Ale pozor na zasazení příliš hluboko, s největší pravděpodobností jí tak vykopete hrobeček. Zasaďte ji tam, kde v okolí cca 2m od středu keře nebudete nic kopat ani rýt – tato kráska není zrovna družná a je chamtivá - nemá ráda, když ji otravujete u kořenů, kterými se rozroste doširoka kolem sebe. Je plně mrazuvzdorná až do cca -29°C. I přes výbornou mrazuvzdornost ocení zamulčování kořenů, aby neztrácela vlhkost v žádném ročním období.

Poslední revize 31-01-2008.