Magnolia x loebneri 'MERRILL' šácholan Loebnerův

Merrill je bělokvětou odrůdou magnólie Loebnerovy, což je hvězdokvětý druh s tou výhodou, že vykvétá o týden až dva později. Tím se snáze vyhne pozdním nočním mrazíkům, které by mohly v teplejších oblastech při časném kvetením popálit okvětní plátky.

Její květy jsou čistě bílé, pouze poupata mají slabě růžový nádech. Otevírají se do bohaté hvězdy s mírně zaobleným kalichem a kvetou na holém dřevě. Opadavé listy jsou objevčité (oválně vejčité), svěže zelené, mladé mají bronzový nádech. Olistěná rostlina patří k nejhustším listnáčům vůbec.

Magnólie se nestříhají. Pouze pokud potřebujete vytvarovat keř, omezit vzrůst nebo udělat výchovný řez mladé rostlině rychle napěstované do nevzhledného tvaru, učiňte tak co nejdříve po odkvětu, aby stihla nasadit poupata na příští rok. Mějte na paměti, že každá magnólie může na řez reagovat rozdílně.

Opadavé magnólie potřebují vlhkou, mírně až velmi kyselou zem a umístění na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Mají mělké kořeny, které sbírají živiny hlavně při horní vrstvě země, proto je důležité při výsadbě věnovat největší pozornost přisypání kvalitní rašeliny, eventuálně s příměsí dlouhodobě rozpustného hnojiva, nad kořeny seshora. Ale pozor na zasazení příliš hluboko, s největší pravděpodobností jí tak vykopete hrobeček. Zasaďte ji tam, kde v okolí cca 2m od středu keře nebudete nic kopat ani rýt – tato kráska není zrovna družná a je chamtivá - nemá ráda, když ji otravujete u kořenů, kterými se rozroste doširoka kolem sebe. Je plně mrazuvzdorná. Díky velkým květům a listům ocení stanoviště chráněné před ostrým větrem a zamulčování kořenů, aby neztrácela vlhkost v žádném ročním období. Mrazuvzdorná do -29°C.

Poslední revize 24-01-2009