Metasequoia glyptostroboides 'MATTHAEI BROOM' ('Head Hunter') metasekvoje čínská

Metasequoia

Jedna zahradnická legenda 20. století praví toto: celá staletí se věřilo, že metasekvoje jsou pohřbeny jen ve zkamenělinách stejně jako trilobiti. Až v roce 1941 byly v Číně nalezeny živé exempláře, které byly okamžitě podrobeny botanickému výzkumu, nadšeně množeny a následně vydány do světa jako nově vzkříšení obyvatelé naší prehistorie. Kdo by nechtěl mít doma strom z doby dinosaurů! Jenže. Sami dobře víte, jak je to s legendami – každá huba si na ní něco přidá. Do roku 2000 se na té legendě přiživilo tolik lidí nejen z médií, ale i z akademických kruhů, kde každý hledal lesk pro svou prestiž, že botanik Jinshuang Ma z Brooklynské botanické zahrady se rozhodl jít po pravých stopách a vysledovat pravdivý příběh, který zveřejnil hned ve dvou odborných pojednáních z let 2002 a 2003 následovně:

Roku 1943 čínský botanik Zhan Wang posbíral první semena a nalámal pár větviček z jediného nalezeného exempláře, a aniž by si byl vědom jejich důležitosti, protože rostlinu chybně označil jako Glyptostrobus pensilis, je odeslal je do univerzity v Nanjingu profesoru W.C. Chengovi. Tam odhalili omyl a ohromeni jeho nálezem se zjara roku 1946 rozhodli vyslat svého studenta C.T. Hwa na místo nálezu do takzvaného Údolí metasekvojí, aby posbíral více semen. Nakonec jich bylo několik kilogramů (!) a když si uvědomíme, že velkou část cesty musel pěšky, jeho zásluhy jsou přímo úměrné tíze jeho batohu. Semena následně z univerzity rozeslali na neuvěřitelných 76 adres po celém světě – od botanických zahrad a škol až po soukromé sběratele. Celá akce vzbudila senzaci a obrovský mediální zájem, že se na ní přiživilo mnoho lidí a zapříčinila mnoho dohadů i svárů mezi botanickými kapacitami.

Poválečný útlum vztahů mezi komunistickou Čínou a kapitalistickým Západem na nějakých 30 let ukončil téměř veškerou komunikaci včetně té botanické, což mělo za následek žádná další semena z Číny. Stejně jako nouze naučila Dalibora housti, pěstitelé v jiných zemích si museli vystačit s tím, co měli, a tak přirozeně zkusili i vegetativní množení. S nadšením zjistili, jak snadno se metasekvoje množí pomocí řízků, a navíc že je odolná snad všem nemocem a škůdcům. Díky nim je dnes tato dřevina již snadno dostupná v každé dobré školce a díky občasné variabilitě existuje dost atraktivních odrůd (ke dnešnímu dni 29 registrovaných) vhodných i do menších zahrad.