Musa basjoo 'SAKHALINE' japonský banánovník

Velmi atraktivním přínosem do exoticky laděných zahrad našeho klimatu jsou listy banánovníků, konkrétně odrůd, které jsou u nás plně mrazuvzdorné. Tento druh dostal jméno „Sakhaline“ podle největšího ruského ostrova z severního Pacifiku, kde lze nalézt původ jeho rodičů. Přestože se ostrov nachází ve stejném klimatickém pásmu jako například Čína, je velmi hornatý a na některých místech zimní teplota klesá až k -40°C a v létě dosahuje třicítek. Podél pobřeží zase zima není horší než -12°, ale letní teploty nevystoupí nad 16°C. Pokud vám to trochu připomíná hříčky našeho počasí, snadno se dovtípíte, že naše podnebí snáší výborně. Jedná se o trvalku, která raší každé jaro ze země a během sezóny dokáže narůst 1,5-2,0m (podle stáří rostliny). Má dlouhé, světle zelené listy, o něco užší než pokojové banánovníky s tenčí strukturou ale i tak velké (cca 1m dlouhé). Tvar narostlé rostliny připomíná palmu – silný stonek a vějíř velkých listů na vrcholu. Zasaďte jej do lehčí, odvodněné půdy s dostatkem humusu a zamulčujte. Potřebuje neustálý přísun vody a pravidelné hnojení dusíkatými hnojivy (na bujný růst) s obsahem hořčíku (na zeleň listů). Po prvních mrazech na podzim listy zhnědnou, což je čas rostlinu seříznout až u země a zasypat suchým mulčem do výšky 30-40 cm a šířky o 10 cm více, než byl trs. Přibližně 2/3 plochy vzniklého kopečku přikrýt nepromokavým materiálem, aby do rostliny nesněžilo a nepršelo. Na jaře odstraňte kryt a podle počasí (většinou na začátku dubna) postupně odhrabujte kůru, aby se zem prohřívala a rostlina začala znovu růst. Pokud by vyrašila dříve, než přijdou poslední mrazíky, nové špičky listů ještě na noc zasypte kůrou. Většinou ale raší pozdě, spíše až v květnu. V mokrých a těžkých půdách může být napadena plísní na kořenech a listech, které se snadno zbavíte účinným postřikem i zálivkou kořenů (např. Previcur).