Pieris taiwanensis (syn. p. japonica) pieris tchajwanský

Pieris tchajwanský je botanický druh pierisu z ostrova Tchajwan, který objevil a poprvé popsal britský botanik a sběratel E.H. Wilson. Roku 1918 ho představil ve Velké Británii a o 4 roky později mu anglická Královská zahradnická společnost (RHS) udělila cenu AGM (Award of Garden Merit) za krásu i spolehlivost. Jedná se o předchůdce většiny moderních odrůd a často se zaměňuje s pierisem japonským a v některých případech je rodičovství nových odrůd sporné, zda se jednalo o tchajwanský nebo japonský druh.

Jeho nejzásadnějším rozlišovacím znakem je klad květových ramen, která jsou převážně vodorovná, kdežto p. japonica má květenství svěšená. Někteří sběratelé s dobrým barvocitem jej dokážou rozeznat i podle mírně odlišné barvy nových listů, které jsou více hnědočervené až měděné oproti červenšjčímu p. japonica, což z tohoto keře činí barevný klenot nejenom do vřesovištních záhonů. Listy jsou neopadavé, kožovité, krátce kopinaté, lesklé a dozrávají do tmavě zelené barvy.

Od konce léta se tvoří množství poupat v horizontálních hroznech, která se zjara otevírají do drobných, čistě bílých, konvalinkových, jemně vonných květů. Bohaté kvetení zajistí dostatečně živná zem nebo sezónní přihnojení hnojivy na kyselomilné keře. Roste pomalu do hustého keře o přibližně stejné výšky a šířky kolem 1,5m v dospělosti a i bez stříhání nabízí pěkný tvar. Přesto lze jakkoli řezat, ideálně po odkvětu.

Pieris nevyžaduje přílišnou péči, ale máme tu doporučení pro bezvadnou rostlinu: po odkvětu ostříhejte zavadlá květenství, aby se netvořily plody. Během sezóny dvakrát až třikrát zkontrolujte listy, jestli na nich svrchu nejsou vidět světlé tečky. Znamenalo by to, že je napadl škodlivý hmyz (ploštice pěnišníková), jehož larvy vyžírají pletiva listů a zalepují spodek listů. V takovém případě stačí pieris postříkat vhodným insekticidem (fungují i ekologické přípravky). Pokud v zimě napadá těžký sníh a máte rostlinu na dosah, jemně z ní sníh sundejte, aby neohýbal a nepřelámal křehké větvičky.

Pierisy jsou vřesovištní rostliny jako pěnišníky a azalky a stejně tak je třeba s nimi při výsadbě zacházet. Zem musí být velmi dobře připravená, propustná a lehká, doporučujeme smíchat rašelinu se zetlelým listím nebo hrabankou, popř. jemnou kůrovou drtí s pilinami. V těžké či vododržné zemi se mu dařit nebude, listy budou žloutnout a opadávat a bude trpět na škůdce. Výsadbovou jámu nedělejte hlubokou ale širokou a dobře odvodněnou. Máte-li jílovité podloží, udělejte vyvýšený záhon. Má rád vlhko, je dobré jej pěstovat neustále zamulčovaný. M Pieris tchajwanský je ještě o něco odolnější než p. japonica a vydrží mrazy až do cca -29 °C a je vhodný i do venkovních nádob s dobrou drenáží.

Poslední revize: 19-05-2022