Quercus frainetto dub maďarský (d.uherský, d.balkánský)

Listy dubu maďarského patří k nejkrásnějším listům mezi evropskými stromy vůbec. Jejich okraj je vyzdoben mnoha menšími lalůčky po celém obvodu od řapíku k řapíku. Při rašení je jejich barva nápadně svěže zelená a na léto mírně tmavne, přičemž žilkování zůstává světlejší a listům tak propůjčuje zajímavou texturu. Jsou středně až velmi lesklé, až 20 cm dlouhé, opadavé a na podzim se mění do máslově žluté a později do světle jantarově hnědé. Tyto mimořádně krásné listy jsou hlavním důvodem, proč si milovníci dubů pořizují tento skvost i do menších zahrad, přestože nestříhaná rostlina může v dospělosti ve věku nad 50 let dorůst kolem 20 metrů na výšku a 7-8m do šířky, ale lze udržovat řezem.

Rychlost růstu je střední až pomalá tj. kolem 20-30 cm za rok na dobře zakořeněné rostlině. Tvar koruny je široce rozložitý a zaoblený a stromu trvá až 10 let, než si korunu vytvaruje. Naopak rychlého efektu dosáhnete, pokud jej pěstujete jako keř, protože si jej můžete udržovat ve velikosti, která se vám vejde do zahrady a hlavně se můžete těšit z nádherných listů už od země. Řez provádějte na konci zimy před rašením a tvarujte, jak je libo. Buď lehce zakracujte loňské výhony, aby keř nebo koruna stromu pomalu houstla, nebo provádějte zpětný řez, kdy odříznete až dvě třetiny loňských výhonů a rostlina vyraší dlouhými novými výhony se spoustou velkých listů.

Dub maďarský zvládne širokou škálu půdních typů, přesto se mu nejlépe daří v neutrální až lehce kyselé půdě. Nemá rád mokrou zem, ale za rovnoměrné vlhko se odvděčí šťavnatým olistěním. Kořeny nejsou agresivní, lze vysazovat i poblíž dlažeb a zídek. Pěstujte jej přednostně na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Plně mrazuvzdorný do cca -27°C, ale pravděpodobně ještě o něco více.

Poslední revize 05-02-2010; 07-11-2016