Quercus x hispanica 'WAASLAND' dub španělský (stálezelený dub)
vzrůst
středně vysoký strom,středně vysoký strom
běžná výška
6-12m
běžná šířka
4-8m
kategorie list
listnatý stálezelený
barva listů
nároky na slunce
slunce
nároky na půdu
jakákoli (od kyselá po zásaditou)
nároky na vlhkost půdy
mírně vlhká ale s dobrou drenáží
USDA zóna (nejnižší)
6 (do -23°C)
kód zimní ochrany
pro zóny 5+6
pro zónu 7
zařazena do kategorií
Dub španělský je přírodním křížencem dvou naprosto odlišných druhů, nesourodých jak typem, tak i lokací: opadavého dubu tureckého (q. cerris – Turecko a Balkán) a stálezeleného dubu korkového (q. suber – zejména Pyreneje až nejsevernější lem Afriky). I přes tyto rozdíly se jedná o přírodního hybrid, jenž musel vzniknout v Evropě ještě před polovinou 18. století, neboť roku 1783 významný francouzský přírodovědec Jean-Baptiste Lamarck (1744-1829) zmiňuje ve své encyklopedii 3 exempláře rostoucí v pařížské královské zahradě v Trianonu.
Spolehlivě stálezelené nebo alespoň polo-opadavé duby jsou samozřejmě vyhledávanými stromy, jen je nutno počítat s jejich možnostmi týkajícími se mrazuodolnosti. Dub korkový se považuje za natolik exotický, že se jím čeští botanici příliš nezabývali a rovnou mu přidělili nálepku nespolehlivý. My jsme zažili opak, kdy náš strom ve velkém květináči vydržel mráz -17 °C bez jakékoli ochrany a zjara pokračoval v růstu. Takže má-li tento kříženec jen částečnou genetickou výbavu tohoto druhu a zbytek se bude chovat jako dub turecký, který je u nás naprosto spolehlivý, šance jsou veliké. Což potvrzuje i nečekaný nález nepříliš daleko od nás, ve slovenském Arboretu Mlyňany a to již roku 1909. Tehdy zpozoroval tamní šéf, že jeho pracanti měli uprostřed zimních prací v kloboucích napíchané větvičky se zelenými dubovými listy. Jal se onen zázrak vyhledat a podařilo se mu strom lokalizovat. O nálezu spravil majitele arboreta, hraběte Ambrózy-Migazzi, jehož motto bylo Semper vireo (Vždy zelený). Strom byl označen odrůdou Ambrozyana a údajně tam roste dodnes.
Spolehlivě stálezelené nebo alespoň polo-opadavé duby jsou samozřejmě vyhledávanými stromy, jen je nutno počítat s jejich možnostmi týkajícími se mrazuodolnosti. Dub korkový se považuje za natolik exotický, že se jím čeští botanici příliš nezabývali a rovnou mu přidělili nálepku nespolehlivý. My jsme zažili opak, kdy náš strom ve velkém květináči vydržel mráz -17 °C bez jakékoli ochrany a zjara pokračoval v růstu. Takže má-li tento kříženec jen částečnou genetickou výbavu tohoto druhu a zbytek se bude chovat jako dub turecký, který je u nás naprosto spolehlivý, šance jsou veliké. Což potvrzuje i nečekaný nález nepříliš daleko od nás, ve slovenském Arboretu Mlyňany a to již roku 1909. Tehdy zpozoroval tamní šéf, že jeho pracanti měli uprostřed zimních prací v kloboucích napíchané větvičky se zelenými dubovými listy. Jal se onen zázrak vyhledat a podařilo se mu strom lokalizovat. O nálezu spravil majitele arboreta, hraběte Ambrózy-Migazzi, jehož motto bylo Semper vireo (Vždy zelený). Strom byl označen odrůdou Ambrozyana a údajně tam roste dodnes.
Popis rostliny:
Waasland je odrůda kříženého dubu španělského a také jméno belgického regionu, kde byl nalezen. Vyznačuje se protáhlými listy s nepravidelnými lalůčky, které více připomínají listy dubu než většina jiných odrůd a jsou rozpustile nestejné. Jsou velmi tuhé, kožovité, lesklé, tmavě zelené, ze spodní strany chráněné plstnatým povrchem, který vystaví větrům, a tak nenechají své pěkné listy vysoušet za nevlídného počasí. Mladé listy jsou stříbřitě plstnaté celé a větvičky světle oranžově hnědé. Za běžných zim jsou stálezelené, pouze při dlouho trvajících mrazech a zamrzlé půdě mohou opadávat, ale zjara si vytvoří nové bez poškození větví. Na konci léta tvoří drobné žaludy, ze kterých díky velké variabilitě tohoto druhu nevzejdou nikdy dva identické stromy.Roste vzpřímeně, poměrně rychle (cca 30-50 cm za rok), vcelku úhledně a tvoří pěkné, husté, ploše kulovité koruny. Tvoří atraktivní středně vysoké stromy nebo vysoké keře a bude důstojným solitérem v jakékoli zahradě, celoroční clonou proti nechtěným pohledům z oken okolních domů do vaší zahrady či pěkným společníkem mezi jinak vybarvenými či tvarovanými stálezelenými stromy.
Dub španělský se spokojí s téměř jakoukoli dobře propustnou půdou, aby mu zejména v zimě nestála voda u kořenů, které by shnily. Rovnoměrné vlhko po výsadbě mu umožní dobře zakořenit, ale zálivka v následných letech již není nutná. Dobře zvládá i vápenitá podloží. Má rád hodně slunce a teplo, není tudíž vhodné jej vysazovat v okrajových částech zóny 6 do otevřených poloh (vršek kopce, rozlehlá planina apod.). Pro pěstování ve středoevropských podmínkách je nutné vybírat a vysazovat pouze kusy se zralým dřevem, které již mráz nepoškodí. Řez je možný zjara před rašením. Mrazuvzdorný do cca -23 °C a dále se testuje.
Poslední revize 31-10-2021
