Rhododendron ferrugineum pěnišník rezavý

Pěnišník rezavý je původní druh pěnišníku z Alp, který například Němci nazývají pravým pěnišníkem (echte Alpenrose). Jeho domovem jsou středoevropská a jihoevropská pohoří Alp, kde roste přirozeně až do výšky 2480 m nad mořem a snáší velmi nízké teploty padající běžně pod -30°C.

Pěnišník rezavý své jméno získal díky faktu, že spodní stranu jeho listů zdobí hnědavě rezavý, mírně plstnatý rub, známý například u magnólie grandiflory, který rostlině pomáhá bránit se vysušujícím větrům. Listy jsou menší, kopinatě elipčité až oválné, 2-4 cm dlouhé, sytě zelené a lesklé, mohou připomínat listy buxusů. Úzce trubkovité a doširoka otevřené květy se otevírají ze zvonkovitě svěšených poupat a objevují se od začátku června. V Alpách, kde je chladněji a jaro přichází později, je keř na vrcholu kvetení ve druhé půlce měsíce. Barva květů botanického druhu se může mírně lišit, ale většinou je sytě růžová až načervenale purpurová. Keř roste pomalu a hustě, v dobrých půdních podmínkách a na plném slunci nevyholuje spodní větve. Pokud by se tak stalo, doporučujeme jej pohnojit pomalu rozpustným hnojivem pro vřesovištní rostliny.

Pro bohatší kvetení a růst doporučujeme po odkvětu opatrně otrhat zvadlé květy tak, abyste neporušili nové výhony. Kořeny rostou mělce a nadále se rozrůstají pod povrchem země do stran, kde hledají živiny = nikdy je nesázejte příliš hluboko. Půdu potřebují kyselou (pH 4,5-5,5), bohatou na živiny, chladnou a neustále vlhkou. Ideální směs ke kořenům je rašelina smíchaná s lehkou, vápno-prostou zahradní zemí, zasypaná tlejícím listím či drcenou kůrou. Plně mrazuvzdorný do min. -34°C, pravděpodobně i více.

Poslední revize 14-02-2012