Magnolia 'ATHENE' šácholan, magnólie

Magnólie Athene je velkokvětý kříženec mezi magnolia „Mark Jury“ a magnolia x soulangeana „Lennei Alba“. Výsledkem jsou bílé květy, na spodní části kalicha červené až purpurové, a jejichž šířka dosahuje při plném rozevření 25 až 30 cm. Nádherně voní. Patří k ranějším druhům, což poznáte i podle ohromných květových poupat, která přezimují na keři od léta předchozího roku a na holém stromě bez listů jsou velmi nápadná. Opadavé listy jsou široce vejčité, středně zelené a hustě pokrývají celý habitus rostliny. Roste vzpřímeně, ve středoevropských podmínkách středně rychle do výšky kolem 4m, přičemž přibližně v 1,5m výšky se růst zpomalí a keř se zaobluje a tvoří hlavně poupata na krátkých výhonech.

Magnólie se nestříhají. Pouze pokud potřebujete vytvarovat keř, omezit vzrůst nebo udělat výchovný řez mladé rostlině rychle napěstované do nevzhledného tvaru, učiňte tak co nejdříve po dokvětu, aby stihla nasadit poupata na příští rok. Mějte na paměti, že každá magnólie může na řez reagovat rozdílně.

Opadavé magnólie potřebují vlhkou, mírně až velmi kyselou zem a umístění na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Mají mělké kořeny, které sbírají živiny hlavně při horní vrstvě země, proto je důležité při výsadbě věnovat největší pozornost přisypání kvalitní rašeliny, eventuálně s příměsí dlouhodobě rozpustného hnojiva, nad kořeny seshora. Ale pozor na zasazení příliš hluboko, s největší pravděpodobností jí tak vykopete hrobeček. Zasaďte ji tam, kde v okolí cca 2m od středu keře nebudete nic kopat ani rýt – tato kráska není zrovna družná a je chamtivá - nemá ráda, když ji otravujete u kořenů, kterými se rozroste doširoka kolem sebe. Ocení zamulčování kořenů, aby neztrácela vlhkost v žádném ročním období. Mrazuvzdorná do min. -24°C, ale očekává se ještě silnější odolnost.

Poslední revize 24-01-2013