Fotky

Říká se, že Vánoce jsou kouzelné.
Říká se, že je to čas zázraků.
Říká se, že se o Vánocích plní přání.
A také se říká, že když napíšeme Ježíškovi, splní nám to.

"No jo, všechno pěkný, ale jak by to mohlo bejt možný? Takový iluze. Vždyť to nemá žádnou logiku. A vůbec, komu to kdy fungovalo?", slyším námitku. Jenže. Když se celý rok téměř završil a v seznamu úspěchů a neúspěchů převládá to druhé, nejeden je na vážkách. Každý by chtěl lepší osud, čistší karmu, snazší cestu. "No, pro jednou snad ... když to nikomu neřeknu ... bych to taky mohl zkusit..." A je to tady. I ten nevěřící Tomáš, Pepa i Pavlína zacítí vůni vánočního zázraku a není to purpura ani vanilkové rohlíčky. Prostě je přemůže ta síla, co v tomhle období lomcuje celou zeměkoulí, až máme kukadla navrch hlavy, kde se to bere.

Říká se také, že je to náramně jednoduché. Že prostě stačí poprosit. Koho? Na tom nesejde. Nehledejte jméno. Jestli vám to vyhovuje, třeba svého strážného anděla. Zjistil jsem, že je daleko větší procento těch, kteří jsou spíše ochotni uvěřit v anděly než v Boha. Tak vám jednoho posílám. Tenhle přání plní, ručím za něj :-) Jen jestli umíte poprosit ... ale jedno varování: dávejte si dobrý pozor, co si přejete, co kdyby se to vyplnilo?!

Krásné Vánoce přejí všichni ze Zahradnictví SAFRO.

Dočkali jste se. Ještě než ozdobíte stromeček, máme pro vás dobrou zprávu - právě jsme začali naskladňovat nové zboží pro sezónu 2019. Neuvěřitelných 3000 a více nových rostlin a k tomu přes 5000 kusů rostlin již skladem na vás čeká od března do května a vy si je už nyní můžete objednat na našem e-shopu. I když to číslo vypadá velké, jak dobře víte, u nás jde spíše o rozmanitost, takže nečekejte 100 ks jedné bobkovišně ale tak 10 ks od odrůdy, zato aspoň 10 odrůd, ať je z čeho vybírat.

A dobrá rada - máte-li na něco chuť, objednejte si to co nejdříve, protože naše zkušenost je taková, že co se v zimě vyprodá, často nebývá dostupné až do léta, i když se snažíme neustále doplňovat sortiment. Nové rostliny budeme přidávat celou zimu podle potvrzených objednávek od pěstitelů. Vše najdete v sekci KATALOG i s datem přidání. Tak veselé nakupování!

Teploty začaly padat docela nízko a vítr strhal většinu listů. A krom jehličnatých lesů to vůkol vypadá dost smutně. Ale to já nerad. Pro mě zima není smutné období. Nechodím se schovávat domů, kde propadám melancholii, ani nepíšu sebevražedné básničky na internet a ani netlachám se svými britskými přáteli o depresivitě středoevropského počasí v zimě. Dělám pravý opak. Ukazuji všem, kdo o to stojí, jak krásně rozzářená může být každá zahrada. Samozřejmě - mluvím o stálezelených keřích. A nejenom jehličnatých, které z dob socialismu známe skoro všichni. Ale neopadavé listnáče, co vás rozveselí i v těch nejtužších mrazech, pokud nejsou pod sněhem. Řekl bych, že jich máme asi největší nabídku ve Střední Evropě, tak se neostýchejte zkusit něco nového a pojďte se podívat!

Na předchozí a této fotce je cesmína Lawsoniana, která je o to žlutější, čím je počasí chladnější. Takto se chová hodně stálezelených se žlutou barvou.

A i když zrovna nepreferuji jehličnany, tenhle cypřiš Columnaris je v zimě prostě fantastický a nejradši poblíž něčeho žlutého, aby vynikl kontrast s jeho ocelově modrou barvou.

Miluju pierisy. Každý je jiný a všechny krásné. Tenhle je bochánkový, šťavnatě zelený a nekvete. Jmenuje se Little Heath Green a takhle vypadá, když na jaře raší.

A takhle překrásně bronzově v zimě.

Z Německa k nám přišla celá série extra mrazuvzdorných cesmín, které mají drobnější, měkčí listy, jen nejsou trnité, pouze zoubkaté a používají se většinou du živých plotů, nebo i jako solitéry. Tato odrůda se jmenuje Heckenstar a vyšlechtil ji Hans Hachmann.

A až bude chtít opravdu krásný a bezúdržbový, stálezelený a velmi elegantní živý plot, koukněte se na portugalský vavřín Angustifolia. Neodoláte, za to vám ručím. A jestli jo, tak mi dejte příklad hezčího, souměrnějšího, šťavnatějšího a lépe zbarveného stálezeleného plotu :-)

Další žlutá, která bude svítit jako zimní slunce, je žlutotlistá cesmína vroubkovaná Golden Gem. A nemusí to být zrovna bonsai, ale vypadá skvěle, co?

Blýskavky to mají v názvu, že se chtějí blýsknout a v zimě to umí nejvíc asi Magical Volcano se svou sytou červení.

A jestli vás - třeba jako mě - víc berou keře se zajímavě tvarovanými listy, musíte mít na zahradě choísii. To je prostě bez diskuze. Je extrémně mrazuvzdorná, spolehlivě stálezelená a v květnu navíc nehorázně kvete a voní!

Určitě znáte tu teorii, podle níž se Indiáni nechtějí nechat fotografovat, neboť věří, že čočka foťáku nebo kamery krade duši. Jsou známy i případy, kdy šlo fotografům o kejhák, protože některé kmeny to berou dost vážně. Protože sám fotím, zajímalo mě to, tak jsem si vyhledal několik názorů, proč tomu tak asi bylo.

Ten nejprozaičtější se opírá o předpoklad, že samotný fotografický přístroj vypadal pro oko přírodního člověka, kterými američtí Indiáni dozajista byli, tak děsivě a technicky, že se jej báli. Pamatujete si, jak musel fotograf zalézt pod tmavý hadr, co tam asi dělal, říkali si. Není divu, protože jejich životy se řídily vírou v síly, kterým byla přisuzována taková moc, že vzbuzovaly nejenom respekt, ale často i strach. Jako ostatně většina náboženství, která vede lidi cestou strachu z trestu.

Další teorie byla trochu modernější a dala by se přirovnat k ochraně před špionáží - neměli zájem, aby doklady o příslušnících kmene a potažmo i prostředí, kde žili, byly jakkoli použity nepřátelskými kmeny nebo i bílým člověkem. Zda opravdu věřili, že by někdo chtěl skrze fotky prokouknout jejich lidi, nebo se i tady jednalo o víru v krádež duše, se ale žádnému vědátorovi prokázat nepodařilo.

No a proč o tom píšu: když jsem tak přemítal o těch teoriích a uvažoval nad tím, co vlastně fotím já, vzpomněl jsem si na svého profesora literatury. Když jsme měli hodiny slohu a já odevzdával práci, měl jsem už dopředu radost z toho, jak se mi to povedlo a že se mu to bude líbit. Téměř vždycky mě zchladil známkou 2 nebo 3. Kromě těch všudypřítomných poznámek "odklon od tématu" jsem se nejednou dozvěděl, že v mých textech postrádá přítomnost člověka. Všimli jste si mých fotek? Většinou fotím rostliny a zahrady bez lidí. Nevím proč. Vždycky počkám, až člověk odejde a fotím až pak a to i v parku, kde člověk záběru nijak nepřekáží a mnohdy to vypadá se siluetou člověka lépe. Že bych sám byl Indián a nechtěl nikomu krást duši? :-)

Co když pravda je úplně jinde, tak trochu naopak? Co když Indiáni prostě věděli, že žádný přístroj nedokáže zachytit podobu a osobnost člověka dokonale a tím jej vlastně okrást o jeho vlastnictví? Mnozí z vás se někdy v životě určitě seznámili s někým s pomocí fotky. A když jste se viděli na živo, byl ten druhý úplně jiný. No jasně - fotografie nedokáže věrně zachytit charisma bytosti, kterou nyní potkáváte, ať už je technicky sebedokonalejší. Mysl zpracovává jiné informace, než jenom 2D obraz jeho tváře. Stejně jako když se po letech a mám na mysli i pár desetiletí, setkáváte se spolužáky ze střední, okamžitě je poznáváte a povídáte si, jako by to bylo včera a vůbec nevnímáte jejich zestárlé obličeje. Mozek je nepotřebuje řešit. Má v kartotéce jednu tvář - jednu fotku - vybral samozřejmě tu nejlepší - a tu založil jako hlavní fotku na průkazku. A až do smrti ji bude držet před vaším zrakem, zatímco si budete s dotyčným povídat a vnímat jeho slova, gesta a energii.

Rostliny tohle postrádají. Nemají duši, co by se dala ukradnout. Proto se neschovávají a rády mi pózují před objektivem, frflenky jedny a já mám klid, že nejsem zloděj duší. I tak mi určitě dáte za pravdu, že je lepší je prohlížet na živo, protože jenom tak nabídnou to, co foťák nezachytí - jejich vřelost a nesobeckou chuť zkrášlit místo, kde zrovna rostou. Tak si užijte tuhle podzimní parádu a popřemýšlejte třeba i nad tím, kdo vlastně komu na zahradě dělá službu ...

Nějak jsem nestihl vystavit fotky podzimních krás. A dost možná o to raději se podíváte na záběry barevných krás, když venku nám poslali šedivou oblohu ...

Ambroně mám rád a fotím je rád. Jejich pestrá paleta barev je krásná nejenom pro fotku.

ambroň Slender Silhouette

Jako každá zahrada začne časem přerůstat, tak i ta moje ukázala, co umí, tak jsem loni začal prosvětlovat. Vyřezal jsem některým stromům a vyšším keřům spodní větve, čímž se koruny zvedly a pod nimi jsem získal více místa i světla. Zahrada vypadá daleko vzdušněji a přitom si zachovává svůj vzrostlý ráz.

Vilíny umí pěkně rozparádit podzimní scenérie. Toto je odrůda Jelena.

Jinany jsou čím dál populárnější, i když jsou to velké stromy. Naštěstí existuje menší odrůdy a mně na zahradě na podzim září jako pravé zlato a to je nějakej ECHT GOLD, víme, ty kluku německej? Jmenuje se Horizontalis.

Ruj vlasatá má několik odrůd a každá mění barvy jinak. Odrůda Lilla mě svojí růžovou ale naprosto odzbrojila.

A nezapomenu ani na milovníky japonských javorů. Jejich show je zdaleka nejnápadnější. Tenhle fešák se jmenuje Garnet.

No není on famózní?

Pozor, ať se nepopálíte! S ohněm není radno si zahrávat, přestože se jmenuje jako zlato - acer shirasawanum Aureum.

Ještě než jsem se stal zahradníkem a uviděl jsem někde podzimní fotku brslenu křídlatého, říkal jsem si, jaké je to počítačová manipulace s barvami. A ejhle - není :-) On tak fakt na podzim vypadá ...

Dub maďarský a jeho podzimní máslová žluť také není k zahození, což?

Nebo snad raději rubínovou červeň fíkolisté ambroně Rotundiloba?

Že je toho na vás už moc? Tak to vám tyhle podzimní sakury radši už ani ukazovat nebudu ...

Máte pravdu. Nemusí být vždycky všechno velkolepé a dechberoucí. Někdy stačí i malá kytička pro radost. Jako třeba tenhle zvonek Ambella® Purple, který kvete od května do mrazů, někdy až do ledna, když nemrzne. Tak zase někdy na viděnou!

Kvetou, to jediné povím, víc už nic. Jen se dívejte a utopte se v nich.

PIERRE CARDIN®

BLACK BACCARA®

ASHRAM®

ASCOT®

JUBILÉE DU PRINCE DE MONACO®

YOUNG LYCIDAS®

HENRIETTA®

PAROLE®

GRACE®

MUNSTEAD WOOD®

EDEN ROSE 85®

PAPAGENA®

RHAPSODY IN BLUE®

Všechny podmínky na fotoletáku. Můžete objednat online přes e-shop, rezervovat telefonicky nebo rovnou přijít a nakupovat :-)

Už pár týdnů mě každé ráno těší tenhle krásný výjev, když se dívám z kuchyňského okna. Strom s fantasticky červenými listy je dub červený, který jako jeden z mála dubů drží podzimní barvu dost dlouho. A v popředí se žlutou změnou barvy listů je stromový trubač s červenými květy v létě.

Pamatuji si, když jsem se čerstvě nastěhoval a zahrada byla holá, bylo to tak depresivní tu první zimu, že jsem na okna lepil papírové záslepky, abych nemusel koukat na tu pustinu :-), protože záclony ani žaluzie jsem nechtěl - v plánu bylo vytvořit dokonalou zahradu, která bude fungovat jako skvělá clona a útěcha pro oko i duši pracujícího člověka.

Barva listů toho dubu je překrásná, velmi podobná dubu šarlatovému, stejně jako on jsou i tvarované kraje listů.

Zároveň je to i neklamné znamení, že vzduch rychle chladne a nutí opadavé stromy a keře stahovat zelené barvivo chlorofyl do kořenů, čímž dává na odiv své ostatní barvy obsažené v listech. Takže přestože jsme si letos užívali babího léta snad nejdéle za posledních pár desítek let, už se připravme na chladno, byť nám stále svítí sluníčko.

A právě proto, že babí léto trvalo dlouho a rostliny bujely a kvetly, jako by se nechumelilo - popravdě ono vážně ještě nikde nechumelilo, nafotil jsem spoustu nádher, ze kterých bych vám moc rád některé ukázal.

lagerstroemie WORLD'S FAIR

Perská akácie OMBRELLA® měla tak dlouhou sezónu, že poprvé ukázala, jak mohutně dokáže plodit. Tento fakt se v jižních státech považuje za nežádoucí, aby se neplevelila, u nás je výjimečný a spíše úsměvný - dokážete si představit, že by se u nás namísto plevelného akátu kolem železnic a všemožných rumišť usídlila tahle nádhera? Nevím, kdo by protestoval ... vlastně vím, ekologové. Tak nic.

Kousek vedle je jeden z mých nejoblíbenějších stálezelených keřů - blýskavka RED ROBIN. Moji náklonnost si získala nejprve faktem, že je neopadavá - pro takové rostliny mám slabost, a dále svými sytě červenými novými listy až třikrát do roka. Nyní před zimou je tu poslední fáze, kdy keř vystrčí několik zářivě červených větviček, které už nestihnou zezelenat a zůstanou takové až do jara. Hustý, co?

Ale protože stálezelených keřů máme spoustu a určitě je budu fotit ve větší míře ještě později, koukneme se na květy posledních trvalek a dřevin, která nám zpříjemnili konec babího léta.

Tahle fešanda je kniphofie, tedy mnoho květ nebo Kleopatřina jehla. Jedná se o novinku Limelight s velkými, naducanými květy sytě žluté barvy s několika oranžovými trubičkami úplně na vršku.

Až do prvních mrazů pokvetou venkovní mrazuvzdorné fuchsie jako třeba 'Paleček', tedy TOM THUMB.

Tenhle klouček malinká se do naší zahrady dostal poté, co ho padající stromek v prodejně po vichřici rozlomil vejpůl. A vida, jak čile se má k světu a ani toho moc nesní :-)

Stokésie vypadá jako kříženec velké chrpy a astry. Výjimečná trvalka.

Dokonce některé plaménky nabídly více či méně pěkných květů. VILLE DE LYON jich nabídl požehnaně.

I motýlí keře se snažily do posledního dechu. Tenhle žlutý je speciální, jmenuje se HONEYCOMB.

Plamének JACKMANII

Že mu není zima, Emanuelovi :-) Ale chápu, kokarda ARIZONA APRICOT přiláká oko i mlsný sosáček a kvete také až do mrazů.

Stejně jako odrůda ARIZONA RED SHADES.

A tahleta kokarda s trubičkami místo okvětních plátků je spešl. Jmenuje se FANFARE. Proč? No protože na co jiného byste chtěli zahrát fanfáru než na trub(ič)ku? :-)

Klasnatka je málo viděná, skoro až vzácná dřevina, která kvete úplně na konci sezóny a potřebuje k tomu pěkné léto. Je tedy na snadě očekávat, že letos kvetla jako pominutá a taky že jo. Jen se strašně blbě fotí - no zkuste si zaostřit všechny ty ocásky, co trčí z jejích květů ...

Rozchodníky jsou spolehlivé a odolné. A na trhu je čím dále více krásných, kompaktních a nízkých odrůd jako třeba tento - LIDAKENSE.

Další rostlinou ze sedmi statečných, neboli spolehlivě kvetoucích až do mrazů je krásnoočko. Chová se tak trochu jako letnička - vykvétá brzy a neúnavně kvete až do podzimu. Tato odrůda byla letošní fantastická novinka LIL' BANG™ DAYBREAK.

A když už jsme u těch letniček, nabízíme jednu rostlinu, která se sice chová jako letnička, ale spolehlivě se přesévá a navíc ve stejném roce ještě kvete. Jmenuje se verbena rigida a tato nádherná odrůda se sytě fialovými květy je Venosa.

Kámoška. Nebo kámošák? Já vlastně ani nevím, kam se jim kouká, abyste poznali, jestli je to on nebo ona.

Vzpomínám si, že ostrožky byly mezi úplně prvními trvalkami, u kterých jsem kdysi zjistil, že umí kvést na podzim znovu a byl jsem z nich naprosto nadšený. Ty barvy a vysoké květy v zahradě vykouzlily úžasný efekt. Tato odrůda se jmenuje MF Dark Blue Black Bee.

No a co by to bylo za podzim bez sasanek. Za všechny, a je jich fakt parta, aspoň jednu, tu nejelegantnější - HONORINE JOBERT. Čistě bílá, středně vysoká, bohatě kvetoucí. Taková labuť mezi trvalkami.

A to je dneska všechno, tak zase příště!

Kromě velkokvětých rostlin typu růží nebo některých trvalek nabízíme i několik keřů, které právě teď kolem sebe rozlévají několikero vůní, všechny poměrně výrazné a všechny nadmíru příjemné. Relativně teplé a slunečné počasí tomu samozřejmě napomáhá, protože komu by se chtělo v dešti vonět, co?

Prvním keřem, který začíná kvést ze všech nejdřív je heptakódium. Během sezóny je to moc pěkný, i když zřejmě nepříliš nápadný keř s většími, čerstvě zelenými a jako svída svěšenými listy.

Ale od konce srpna se začínají rozvíjet bohaté laty plné drobných bílých květů. Celý keř je jimi každoročně obsypán.

Vůně připomíná jasmín, ale je střízlivější a lehce citrusová. Květy mají dostatek nektaru, aby nakrmily všechny včely, čmeláky, motýly i zlatohlávky z širokého okolí, kteří jsou všichni vděční za dvouměsíční pastvu.

A jakmile květy odkvetou, objeví se další paráda - takhle sytě vínově červené kalíšky, které keř zdobí až do opadání listů.

V pořadí druhou voňavou rostlinou, která vykvétá na přelomu září a října, je hlošina Ebbingeova. Je to stálezelený a rychle rostoucí keř, který se v zelené barvě většinou používá do živých plotů a barevné odrůdy, kterých je mnoho, jsou krásné solitéry nebo doplňky jinak vybarvených kompozic.

V tomhle případě květy na první pohled neuvidíte - jsou většinou skryté pod listy, ale stoprocentně je ucítíte na několik metrů. Droboučké, visící urničky s doširoka otevřenou sukýnkou se čtyřmi cípy vydávají slastnou a sladkou vůni kombinace fialek a karafiátů.

Ať už jsou hlošiny vykvetlé nebo ne, vždy se jedná o moc krásné keře, které díky faktu, že jsou neopadavé, dělají radost hlavně v chladných měsících roku, kdy zbytek zahrady je bez listů. Máme pro vás neustále široký výběr odrůd v pěkných velikostech, ať máte z čeho vybírat.

A posledním podzimním voňavým keřem je osmanthus, česky vonokvětka. Tady už to máme stvrzené i v názvu :-)

Kvítky jsou opět droboučké, jako by se na celý keř snesl prach čerstvého sněhu a voní podobně jako květy pomerančovníků.

Jedná se znovu o stálezelený keř, který - v těch voňavých variantách - zatím nabízíme ve dvou druzích: vonokvětka ostrolistá ...

... a vonokvětka ozbrojená.

Voňavých rostlin nejenom květem je ale více - například listem. To zase někdy příště :-)

Letos to vyšlo přesně na den, co říkáte? Až do včerejška třicítky a dnes už je tu podzim a s ním příjemné dvacítky a slunečno. Takhle by to mohlo vydržet až do prosince :-)

Každopádně prodloužené léto nám udělalo velkou radost nejenom příjemným pocitem na těle, ale přimělo naše kytičky kvést jako o život. A co bych jen mluvil, tady jsou ty krasavice - v plném květu, jako by byla půlka prázdnin. A hodně z nich má ještě poupata, takže bude-li dál slunečno, květů si ještě užijeme dostatečně, než začnou stromy barvit. Že ty vaše už nekvetou? Tož to se přijďte podívat a něco nového si vyberte!

Třeba tenhle skvostný keřový trubač INDIAN SUMMER. Sytě pomerančová barva jeho květů v kombinaci s krásným a zdravým olistěním je nedílnou současní každé letně laděné zahrady. Květy od července do prvních mrazů.

Máme překrásné hořce ROCKY DIAMOND BLUE, modrá nebo fialová jde s oranžovou krásně dohromady.

Nebo tyhle zářivě červené třapatky SOMBRERO™ SALSA RED.

Nádherně se vybarvily plody na hlohyních, tahle žlutá je SOLEIL D'OR.

Neméně okouzlující je i oranžová varianta ORANGE GLOW.

Právě vykvétá jeden z mála typicky podzimně kvetoucích keřů heptakódium s úžasně voňavými květy.

Takhle krásně barevné a kvetoucí vás uvítá chlumecké zahradnictví.

Máte rádi trávy? Já se do jedné právě zamiloval - první červeně kvetoucí odrůda ozdobnice čínské s převislými květy. Jmenuje se Red Cloud (Rudý oblak), ještě ji nemáme v e-shopu, ale v prodeji už máme tyto krásné rostliny za 250 Kč.

Skvostně vybarvená a moc pěkně tvarovaná je tato panašovaná varianta neopadavého portugalského vavřínu VARIEGATA.

Další podzimní novinkou je zřejmě nejmenší forma rozchodníku nádherného HOT STUFF. Zatím není na webshopu, ale rostliny už máme za 255 Kč.

A jestli máte rádi modré a stříbřité tóny, zaručeně vás nadchne tato forma kyhanky bažinné BLUE LAGOON. Její barva vypadá jako z jiného světa.

Nebo se přijďte podívat na naše motýlí keře a pokochat se tou záplavou barev, vůní a stále ještě pestrokřídlými návštěvníky. Tato odrůda je BORDER BEAUTY.

Naše rostliny jsou krásné, silné a zdravé. Jestli jste u nás ještě nebyli a vybíráte jenom na e-shopu, zkuste si najít čas a přijet aspoň jednou projít našimi uličkami, ať na vlastní oči vidíte, co všechno tu na vás čeká. To na webu nelze obsáhnout, i když se snažíme fotit, co to jde. Jste tu od pondělí do soboty 9-19 hodin mimo státní svátky. Tak se stavte, těšíme se na vás, na všecky! :-)

Tak jste se dočkali. První slevy jsme zahájili s prvním záříjovým dnem a to hned ve výši 30%, hustý, co?? Platí na trvalky v ceně do 150 Kč/ks. Máme jich spoustu, tak jich spoustu objednejte, ať můžeme něco nového zase vypěstovat :-) Na e-shopu se sleva neukáže, tu vám zohledníme až při potvrzení objednávky. Pokud uhradíte kartou online, přeplatek vrátíme zpět na kartu, kterou jste platili.

Tento týden proběhl zřejmě nejprestižnější veletrh nových odrůd rostlin Plantarium. A kde jinde než v mekce pěstitelů - nizozemském Boskoopu, kde neprojdete okrajovou čtvrtí města, abyste nenarazili na nějakou školku. Jedná se o důležitou výstavu, které se účastní vystavovatelé z celé Evropy, kteří stojí za zviditelnění svých nových výpěstků, a v současné době již mnoho z nich zastupuje i americké pěstitele a jejich novinky na základě licenčních smluv.

Jinými slovy ať jste nadšencem amatérským nebo profesionálním, zde nesmíte chybět. A tak jsem po mnoha letech letěl také, protože se šuškalo, že letos to bude velký. A víte co? Bylo. Fakt něco. A nejenom že bylo na co se dívat v rámci nových odrůd, ale hlavně od mé poslední návštěvy před asi deseti lety se mnohé změnilo - především to nejdůležitější - dostupnost rostlin. Dříve se totiž jednalo hlavně o výstavu, kde jste se pokochali novinkami, poklábosili se šlechtiteli a vyzvěděli, jak se jim to povedlo, a na otázku "Kdy bychom si mohli tuto novinku objednat do prodeje prosím?" jsme dostali univerzální odpověď "Tak do 3 až 4 let, až jich dost namnožíme". Teď ve vedlejší hale, která je prodejní částí veletrhu, mají mnohé z novinek hned k prodeji a ty ostatní mají připravené na příští rok.

Tak se pojďte podívat, co všechno se těm šikulům za poslední dobu povedlo a jásejte se mnou, protože tolik nových krasavců a krasavic tu najednou v jednom roce snad ještě nebylo.

A začneme nezvykle hned odshora - zlatem. Tedy zlatou medailí. Každá z nových rostlin totiž projde evaluací profesionální jury, teda jako že pár tak nějak chytrejch chlápků z KVBC jí přísně zkoumavě zkoukne a rozhodne, jestli daj-li jí tu medajli, nebo nedaj-li žádnou medajli.

A tady dali zlatou. Motýlí keř z USA, který vyšlechtil Timothy Wood z Michiganu v roce 2012 a loni získal patent č. PP28794. Jmenuje se ROCKETSTAR INDIGO a je FASCI... počkejte si ...NUJÍCÍ!!! Takhle sytě modrou barvu na komuli ještě nikdo nevytvořil. Navíc se jedná o zakrslou odrůdu, takže se vejde kamkoli.

V prodeji bude od 2019. Mimochodem tato medaile je nejdůležitější - zlatých medailí je vždycky více, ale tato je zároveň oceněná jako nejlepší novinka roku.

A jak podle květináče vidno, o marketing se postarala americká firma Proven Winners®, která rostliny taktéž testuje a vybírá jen ty nejodolnější, které se v zahradě chovají spolehlivě a oddaně. V Evropě rostlinu pěstuje a prodává nizozemská školka Valkplant BV z Boskoopu.

A tady je ta medaile, tedy abyste mi věřili, že nekecám. Jen jí klucí trošku moc zalívali ...

A tady, to vám tedy povím, cvakaly foťáky nejvíc. Normálně jsem si musel počkat, až na mě přijde řada, jak bylo kolem stolu narváno. Další zlato patří této překrásné třapatce s obchodním názvem SUNSEEKERS SALMON a vyšlechtila ji Innoflora Plant Breeding BV a na trhu ji zastupuje Gootjes Allplant. Datum prodeje zatím nezveřejnili.

Jedná se o hybridní třapatku s poloplnými květy, jež řaší sladce růžově s vanilkově žlutým středem a dozrává do světle lososově růžové. Nejpůsobivější je zřejmě barevný kontrast mladých a zralých květů. Za mě tohle je zlato zasloužené.

Další zlato patří Irsku, konkrétně Fitzgerald Nurseries, jejichž ostřici EVERGLOW představila patentová agentura Plantipp z Nizozemí.

Medailí během výstavy padlo dost, ale my zůstaneme jen u rostlin vhodných pro naše klima. Takže tuhle přerostlou petržel, i když je úchvatná a všichni z ní byli paf, vám představovat nebudeme, protože by u nás zmrzla. Jmenuje se Farfugium japonicum 'Wavy Gravy'.

Naproti tomu s velkou radostí představuji další přírůstek do rodiny mrazuvzdorných stálezelených keřů a to zakrslou blýskavku CHICO. Vyšlechtil ji Bart van Roessel z Nizozemí a zastupuje jej opět firma Plantipp.

Jedná se o malý keříček s neopadavými listy, které raší sytě červené - jak jinak, když je to blýskavka - a na okrajích jsou výrazně pilovité, jako například listy arbutus unedo. Asi proto je mi tak sympatická, protože arbutus se mi moc líbí.

První rostliny již máme v prodeji a já už ji mám dokonce na zahradě, nešlo odolat :-) Získala stříbrnou medaili.

Tahle trvalka byla pro mě velkým překvapením. Ne že bych měl něco proti tomuto druhu, jen mě nenapadlo, že na poli tak obyčejných rostlin, jakou pro mě nepeta je, lze ještě něco krásného vyšlechtit. A hle - jde to. Nádherná, velkokvětá, zdravá, bohatá a kompaktní šanta kočičí - Nepeta nervosa NEPTUNE.

Vyšlechtil Kees Jan Kraan v roce 2013 a patent získal letos v červenci.

Tak si možná říkáte ... co je tohle za ... no, to snad ... nebo že by ...??

Ba jo. Fakt je to tak. Převislý vřes. Nevěříte? Koukněte na další fotku! Z dílny německých specialistů na vřesy firmy Kramer, která světu dala kolekci Garden Girls®, pochází tento fantastický přírůstek. Jmenuje se Rote Janina, získal stříbrnou medaili a v prodeji bude je již letos na podzim.

A to už jsme u bronzu. I tady bylo hodně oceněných a mezi nimi fialově září moje oblíbenkyně stokésie, konkrétně zakrslá varianty odrůdy Mel's Blue s názvem MINI MELS.

Vyšlechtil ji A. van Heesbeen z Nizozemí a v prodeji bude nejspíš od léta 2019.

Posledním příspěvkem dnes bude ještě jedna třapatka, vlastně dvojice třapatek. Tentokrát musím říci, že se s nimi na veletrhu roztrhl pytel. Je tolik nových odrůd, jedna krásnější než druhá. Postupně je představujeme i u nás v prodeji, tak se máte na co těšit - už teď máme v prodeji 3 nové odrůdy, které brzy popíšeme na našem webu.

Tato novinka rovněž získala bronz, jmenuje se DELICIOUS NOUGAT a je to sesterská odrůda Delicious Candy, kterou budeme mít v prodeji již tento čtvrtek. Vyšlechtil ji Marco van Noort a rostliny pěstuje a nabízí polská firma Vitroflora. Rostliny mají krátké, pevné stonky a velmi elegantní, plné květy téměř bílé barvy.

Echinacea DELICIOUS CANDY® - v prodeji již od čtvrtka 30/8.

To je pro tentokrát z Plantaria 2018 všechno. Sledujte naše stránky v sekci novinek, pokud vás zajímá, zda a kdy se rostliny objeví v prodeji, jistě to nebude dlouho trvat. Brzy na viděnou!

I když to zjara vypadalo, že drmek dostal zjara zabrat pozdními mrazy, skvěle zregeneroval a už je zase krásný a kvete. Motýlím keřům podobné květy a vysoce aromatické, nápadně dělené listy dělají parádu už pár týdnů.

Sadec je moje nejoblíbenější vysoká trvalka na léto. Letos už dorostl mé výšky a je jednoduše překrásný!

A je to magnet na motýly.

Helenium 'Sombrero'

Zápleváky (helenium) vám rozsvítí každý kout zahrady. Tento se jmenuje Kokarde.

Helenium 'Sombrero'

Helenium 'Moerheim Beauty'

Helenium 'Double Trouble'

Helenium 'Fuego'

Helenium 'Rubinzwerg'

No jo, je to tak. Pokud u vás nebyly včera večer bouřky jako v Praze, Táboře či na východě Čech, kytinky vám vadnou a je potřeba vyrazit ven s hadicí a zalévat i keře a stromy, kterým již opadávají listy, protože půdy je vyschlá údajně do hloubky někde až dvou metrů. Tak všichni ven a nenechte zahradu žíznit!

A nejen proto je dobré si na vysychavá místa pořídit rostlinky odolnější suchu jako například tento skvostní letní okrasný česnek Millenium. Celý záhon pomaličku uvadá a on se tyčí ke sluncia otevírá své brilantně lila růžové květy, které jen hučí včelami a čmeláky.

Nebo některý z trubačů, které jsou rovně velmi odolné suchu. Můj oblíbenec je čínský trubač velkokvětý. Takhle meruňkově oranžový je v odpoledním sluníčku ...

... a takhle lososově růžový je v šest ráno :-)

Tak to bylo pár fotek pěkných kytinek, kterým to počasí dělá dobře. Ale co s těmi, které ho nezvládají, nebo jsou už odkvetlé? Stále se ještě setkávám s nepochopením rytmu růstu trvalek. Je velmi jednoduchý:

1. přes zimu rostlina odpočívá, většinou zatažená do kořenů se zbytky loňské zeleně nad úrovní země, pokud není stálezelená

2. na jaře odstraníte všechny loňské zbytky a naraší pěkná, zdravá a silnější než loni

3. vykvete a pokud nepatří do skupiny kvetoucích až do podzimu, po hlavní vlně kvetení začíná zavadat a vypadat unaveně - v tom okamžiku je slabá a vystavená jakékoli nepřízni - počasí, nemoce, škůdci

4. nejlepší je radikálně ji ostříhat, většinou až k zemi (podle druhu) a nechat znovu narašit - obzvlášť za takto suchého počasí jí poskytnete velkou službu, protože nebude muset odpařovat tolik vody z velkých listů

5. do 2-3 týdnů naraší znovu, zdravá a pěkná a velikost listů či výška stonků bude přímo závislá na její síle či vláze - bez hnojiva a zálivky budou přírůstky malé ale i tak pěkné a se zálivkou a vhodným hnojením (doporučujeme Conavit® - je naprosto skvělý a organický) naroste do krásy ještě rychleji a koncem léta znovu vykvete, jako by byl začátek sezóny

6. ale i tato kráska na podzim zavadne, ale tentokrát se nechává zaschnout se všemi stonky a listy a čistí se až na jaře, aby se zavadlými zbytky chránila proti chladu, promáčení nebo naopak zimnímu vyschnutí

To není tak těžké, co? Tak to zkuste a uvidíte. Stříhat můžete cokoli bylinného, samozřejmě i odkvetlé denivky, které - jak vidíte na obrázku - dokáží mezi ostatními právě kvetoucími trvalkami docela kazit výhled a po ostříhání udělají sadu krásných listů, takže záhon bude zanedlouho opět kompletní.

Nejhezčí je vždycky odpoledne. Když slunce ztrácí ostrost a zahrada se vybarví do všech odstínů, které jste si přáli na ní mít. Všimli jste si, že každá kytka jiná po světlu a proti němu? Proti slunečním paprskům má vždycky takový snový nádech ...

Rozrazilovec ADORATION.

Crocosmia LUCIFER.

Tisovec CASCADE FALLS.

... i s kapičkami vody po dešti

A těch třapatek co máme!

Se začátkem prázdnin rozkvétá s železnou pravidelností tato fantastická třezalka tříkvětá GEMO. Kvete postupně drobnými, žlutými květy po dobou minimálně dvou měsíců a zdobí se úzce čárkovitými, rozmarýnovými listy.

Tak co, užíváte si? Počasí se konečně vyletnilo a začaly prázdniny. Pro mnohé z nás nejhezčí část roku. A jestli jste si mysleli, že se budete jenom válet, rozhlédněte se po zahradě, jestli nepotřebuje trochu rozsvítit. Třeba trvalkami, které vás potěší po celé léto. Máme jich po vás spoooustu! :-)

Pojďte se k nám podívat, určitě si vybrete ...

Děkujeme za fotky, které posíláte a dokladujete, jak vaše zahrady kvetou a krásní. Jakmile mám chvíli, zveřejním je zde, tak prosím mějte trpělivost, když je posíláte :-)

Paní Ivana se s námi podělila o krásný dřín Venus, který letos kvetl opravdu bohatě.

I ten náš byl letos plný květů skoro dva měsíce.

Z Noutonic jsme dostali fotku krásně vykvetlého portugalského vavřínu Angustifolia.

Určitě to každý znáte, ať už jako zahradníci amatéři nebo profesionálové - rozhlížíte se za dalšího parného dne po zahradě a říkáte si, kdy už konečně sprchne. A najednou z čista jasna, doteď nebylo na nebi ani mráčku, se přivalí takový těžký, modrošedý mrak jak drak, co vám dá jen pár minut, abyste posbírali nářadí nebo pověšené prádlo, popadli nohy na ramena a běželi pod nejbližší střechu.

A odtud sledujete tu nádheru. Voda padá, vsakuje se do země a rostliny napřimují své listy, žíznivě a lačně vsakují každou kapku a nechávají po sobě stékat všechnu vodu až ke kořenům, odkud pomalu pijí, dokud nenaplní tekutinou svou poslední buňku s konečným "ááách". Úplně je slyším, jak si oddychnou, když je takový vydatný letní déšť svlaží po několikatýdenním suchu a horku a vnímám tu energii, jak se do nich vrací život, který, protože příroda je moudrá, se umí před nepřízní osudu schovat - třeba do kořenů.

Déšť ustává, voda okape, větve se zbaví mokré tíhy a znovu se narovnají a vypnou hruď. Stejně jako každý z nás po vydatné sprše, když se natřásá před zrcadlem a kouká na svůj odraz v zrcadle, copak jsme to za fešáka. Cítíme se osvěžení, odpočatí, jako noví a je nám skvěle. My VŠICHNI potřebujeme vodu, uvědomujme si to a chraňme ji. Nejenom na sprchování. Protože kde není voda, není život. A kde není život, nejsou ani fešáci.

A právě proto, že venku prší, mám trochu času sednout si zas k počítači a fotkám. A jéje. Těch nezpracovaných tu zase je - úplně přesně 1209. To se se snad radši půjdu oběsit, než abych je třídil, za to můžou ty digitály, ať to mám na koho svést :-)

No, tak aspoň něco ukážu, uvidíme, kolik toho stihnu. Letošní jaro přišlo pozdě, trvalo krátce a velmi rychle nastoupilo léto. Takže minulý týden jsme sklidili červencové třešně chrupky, tedy spíš ptáci, já měl asi 3. A kvetoucí dřeviny to berou také hopem. Každopádně moc rád bych se vrátil o pár týdnů zpět k šeříkům. Běžný šeřík obecný zná každý, ale ty speciální, ať už kanadské nebo zakrslé nebo křížené si zaslouží více pozornosti. Tak tady jsou.

Redwine

Miss Kim překrásně voní

Dnešním příspěvkem mám v plánu - popravdě trošičku škodolibě - potrápit ty, kteří nejedlé rostliny v zahradě pokládají za zbytečnost a slovy mnoha mužských zákazníků "co do toho, když to nejde sežrat" poukázat na kontrast mezi vášní ke kráse a vášní mít nacpaný břich.

Hrozen. Chápáno botanicky se jedná o druh nevětveného květenství, kterému podél jednoho stonku (podélné ose) vyrůstají samostatné květy na krátkých stopkách. Mylně se někdy domníváme, že se vždy jedná o visící květenství, ale není tomu tak, v mnoha případech může být hrozen i vzpřímený. Nu a jak tomu často bývá - z omylu vznikne pravidlo: česky jsme si zvykli sladké plody vinné révy nazývat hrozny, přestože zrovna zde se jedná o latu, která se ve své svěšené verzi hroznu velmi podobá s tím rozdílem, že je větvená.

Hrozny, tedy hroznovitá květenství jsou velmi krásná, vypadají nápadně až exoticky a nejznámějším zástupcem jsou určitě vistárie.

Existuje několik druhů a mnoho odrůd, které mají bílé, růžové či modrofialové květy. Nejčastější jsou vistárie čínské, které kvetou před olistěním a znovu od půlky léta až do podzimu.

Vistárie japonské kvetou zároveň s listy a kvetení v létě neopakují.

Velmi oblíbenou v této skupině je odrůda Multijuga, která tvoří až metr dlouhé hrozny.

Velmi krásnou skupinou jsou vistárie vznešené s kratšími, bachratými hrozny, ale sytější barvou a odlišnou, rovněž silnou vůní.

Unikátem je plnokvětá odrůda Violacea Plena.

Zajímavostí je i zakrslá či keřová odrůda americké vistárie Longwood Purple.

Vistárie jsou popínavky, ze kterých lze vytvarovat i strom, jež potřebuje celoživotně oporu. Naproti tomu existují i další stromy s hroznovitými květy, kterým stačí opora na prvních pár let a pak už vás bez pomoci každoročně zaplavují nádhernými květy. Například žlutý štědřenec, nebo pravý zlatý déšť, který se často mylně nazývá žlutou vistárií.

Velmi vyhledávaný je i sytě růžově kvetoucí akát Casque Rouge.

Má i téměř totožnou obdobu s větvemi bez trnů, ta se jmenuje Purple Robe.

Zanedlouho vykvete křehovětvec žlutý, který je dnes již v poupatech ...

... které vypadají takto.

A abych nezapomněl, letos výjimečně bohatě kvete i zlatolistá forma akátu Frisia.

Tak co, máte hroznů dost? :-) Jestli ne, tak si pojďte pro nějaké do našeho bio krámku, máme tam teď moc dobré hrozny bez semen z Chile.

Měsíc září jako naleštěný dukát a zatímco se probírám fotkami nádherných rostlin z posledních několika dnů, přemýšlím o poezii. Má na ni dneska ještě někdo čas? Nedávno jsem mluvil s jedním zákazníkem, jehož paní napsala menší knihu veršů a když ji chtěli nabídnout čtenářům, sami si ji museli vydat, protože nakladatelství o poezii nejeví zájem. Zdá se totiž, že dnes je v módě třeba koučovací literatura, kde se naučíte, jak být tím, kdo nejste; literatura faktu o zbraních a bojové historii; anebo literatura padesáti stupňů oplzlosti. Projděte kolem prodejen knih a podívejte se, čím se snaží hned u vstupu upoutat vaši pozornost. Přitom kniha vždy byla médiem nabízejícím povznesení, odpoutání od všednodenních starostí a přirozeně i poučení. Ale poezie je všude kolem nás a nemusí být nutně jenom napsaná - rozhlédněte se po zahradě a uvidíte, kolik poetiky nabízí příroda, když se zjara probouzí. A já vám k tomu nabídnu několik fotek a jako návdavek jména rostlin, která zní lépe přeložená z angličtiny do češtiny než český botanický název.

Jeho květy opravdu připomínají sněženky, že?

Magnólie Daybreak (Rozbřesk). Dokonalost sama, co říkáte? Jako ranní slunce, co si mne čerstvě probuzené tváře do růžova.

Tomuto keři se v angličtině říká perlový keř, protože jeho poupátka vypadají jako šňůra perel. Toto je odrůda Niagara.

Pupkovec Cherry Ingram je modrý jako letní nebe bez mráčku a přednost dává místům schovaným před sluníčkem.

Rododendronům se podle starého názvosloví říká pěnišníky. Asi proto, že jejich květy tvoří barevnou záplavu podobnou mořské pěně na útesech. Tento se jmenuje Mandarinkový polibek.

A jméno tohoto má v našich uších k poezii dost daleko, ale co já vím, zda v domovské dánštině to nezní jako hudba z varhan: JENS JÖRGEN SÖRENSEN :-)

Letošní úroda magnólií je bohatá a překrásná. Díky absenci mrazů není jediný kvíteček popálený a holky se můžou ukázat ve svém nejlepším světle, když se na to chystaly skoro půl roku. Tady je máte.

Magnólie hvězdokvětá

Magnólie Old Port

Magnólie Old Port

Magnólie Elizabeth

Magnólie Susan

Magnólie Goldstar

No jo, je to pravda - setkáváme se tu až po měsíci. Proč? No, nejdřív proto, že v březnu bylo tak odporně, že nebylo co fotit, a teď proto, že si to všichni chtějí v dubnu nahradit, tak nevíme, kam dřív skočit :-)

Ale zaplaťpámbu venku už je hezky a co hezky, krááásně! A hlavně - začaly kvést magnólie a nemrzne a mrznout ani v noci nemá, tak si můžeme do sytosti užít jejich překrásných květů. Tuhle jsem ulovil včera navečer a neodolal jsem, i když čokl za plotem hrozil, že mě zežere. Tomu se říká botanická oddanost :-))) Jmenuje se Rustica Rubra (ta magnolka, ne to psisko)

Jako z nejčistšího porcelánu je šácholan obnažený, také nazývaný Yulan.

Jedna z mála magnólií postrádajících vůni, přesto velmi krásná je Léonard Messel.

Tak že bychom se konečně dočkali? Poslední chladný víkend před námi a pak už opravdové jaro - nejenom to astronomické, ale dočkáme se i příjemného pozvolného stoupání teplot a voňavého jarního ovzduší.

Samozřejmě my tak dlouho čekat nemůžeme, tak už od začátku měsíce navážíme nové zboží, abyste našli vše, na co máte chuť, až vás první jarní skřivánek vyžene nakoupit nové kytičky do zahrady. Magnólie, stálezelené listnáče, nové jehličnany, mnoho zajímavostí a zvláštností, velké rostliny pro náročné i ty malé pro nadšence a sběratele. Prostě už teď máme pocit, že to nemáme kam dát :-)

Tak se stavte, těšíme se na vás, na všecky!

Ale musím být spravedlivý a uznat, že když svítilo sluníčko, bylo to fakt LOVELY :-) Kyti, co kvetou v zimě, si to užívaly a my s nima. Před měsícem jsem tenhle vilín Jelena fotil zapadaný sněhem a koukněte, jaký je to krasavec bez sněhu.

Mezitím se probudily i další odrůdy - třeba tenhle žlutě kvetoucí Westerstede provoněl půl zahrady. Kde svítí sluníčko a je bezvětří, voní tak intenzivně a krásně, že prostě musíte přijít s nosem co nejblíž a užít si tu vůni zblízka.

A z této odrůdy Orange Beauty jsem doslova nadšený. Květy jsou velké a překrásně vybarvené ve dvou odstínech - oranžové a zlaté.

Čemeřice patří k zimní klasice a každý rok máme nějaké nové kousky. Letos k nováčkům patří tahle okouzlující Shooting Starze série Karla Heugera HGC®.

Merlin kvete už od ledna.

A skvělým lákadlem příštích dnů jsou v dubnu kvetoucí kamélie, toto je dvoubarevná novinka s názvem April Dawn.

Miluju tyhle polštářovtě až zakulaceně rostoucí keře. Jsou úhledné, různorodé co do barvy i textury a hodí se do každého typu zahrady. Tenhle fešák je z rodiny hebe a jmenuje se Green Globe nebo Emerald Green (synonymum). Jeho barva je perfektní odraz smaragdově zelené bez ohledu na venkovní teplotu pod nulou.

Naproti tomu James Stirling je dokonaly zlatobronzový a vypadá jako zmenšenina cypřišku.

K velice oblíbeným a zároveň velmi mrazuvzdorným patří tyto sivolisté modrozelené odrůdy, jako například Sutherlandii.

Pokud se pravidelně stříhá, i ze zimolezu Maigrün vymodelujete pěkný bochánek.

A v žádném případě nemohu a ani nechci vynechat svou nejoblíbenější perlu vyvýšeného záhonu a to doslova - choísii Aztécká perla. Stálezelená a v květu nádherně voní.

Když napadá čerstvě, je to opravdu krásné. Čisté, tiché, je radost na to koukat z okna z vyhřátého obýváku :-) A že to přišlo jindy než na Štědrý den, to se zas tak moc neděje, ne? Ono to stejně dlouho nevydrží. Dnes už to taje ostošet, možná ostosedm, když slyším ty padající laviny ze střech.

No jo a teprve díky sněhu, který udělal pěkný kontrast s barvou, jsem si všiml, že vilíny na zahradě už asi nějakou dobu kvetou. Oranžová Jelena je samý květ a pod tím sněhem je to lépe vidět.

Dnes lidé nejčastěji dělají to, po potřebují. Tvoří užitečné věci, jež zajišťují jejich existenci na této planetě. Ale soustředit se jen na užitečné je méně než půlka. Tohle umělci dávno znají a přesto jsou na okraji zájmu společnosti. Oni tvoří krásné, nebo se o to alespoň snaží - každý ze svého pohledu. Nemusíme být všichni umělci a můžeme to dělat každý z nás - dělat věci, jež jsou nám k užitku, ale tvořit je krásné. Protože krása v nás probouzí ducha, který je silnější než pud sebezáchovy a vše kolem nás mění z užitečného na sytící. Opravdová krása v nás láme destruktivní pocity a otevírá oči. Umožňuje zažít náš svět více smysly a zjistit, že v ní se skrývá dokonalost našeho bytí, kde naše duše může trvale a s pocitem bezpečí spočinout. Nejvědomější mudrci došli k poznání, že na ničem jiném nezáleží.

Pragmatici a moderní lidé se často domnívají, že krása je zbytná. Že je to jenom fragment života kolem nás, ke kterému netřeba se upínat, a že v dobách nouze či naopak nutného pokroku je na překážku. Tito lidé podporují takřka výlučně věci praktické a užitečné. Neuvědomují si přitom, že krása není jen zasněný pohled na dokonalé plátno věhlasného malíře. Krása je lakmusový papírek správnosti člověčenství i vodítko k tomu, co má pro nás význam. Hlubší a opravdový. Cesta za krásou je instinkt, který nás vede ve všem konání a díky kterému dosáhneme cíle ve své dokonalé podobě.

Už vás někdy napadlo, proč je ženské ňadro pokládané za krásné a proto tolikrát umělecky zpodobňované? Je tím nejdůležitějším, co každý z nás potřebuje jako první, sápe se po tom, když má hlad a nebo jen hledá útočiště a jistotu. Jasný důkaz spojitosti důležitosti a krásy. Kde je mudrc, který teď rozhodne, zda prvotní v této rovnici byla krása či naopak potřeba krmě? Mudrce netřeba, když pochopíme spjatost obojího.

Bůh vytvořil zdroj a vytvořil jej tak, aby nás lákal. To je krása. Dá se to považovat za prvotní konspirační teorii - božská manipulace krásou. Proto děláme zahrady a pěstujeme květiny a rostliny. Protože v nich vidíme krásu. Dobrovolně se necháváme manipulovat touhou mít každou novou odrůdu, která je krásná a to jsou přeci všechny! A udělat všechno proto, aby se jí u nás dařilo. Proto mnoho zahradníků stravuje touha přinášet k nám rostliny neznámé a vynajít způsob, jak jim v našich klimatických podmínkách zařídit spokojený život. Za to čekáme odměnu. Její krásu. Přiznávám, je to vypočítavé, ale je to překrásné - koukněte třeba na tu kamélii, která se u nás dá pěstovat i venku. To je skoro zázrak. A všichni víme, že zázraky jsou boží. Nebo že by ne...?

Oranžový ibišek je sice z vytápěné zimní zahrady, ale nebojte, dříve nebo později určitě přijde někdo, komu se podaří vyšlechtit něco podobného i na tomto poli :-)

Ani nevím, proč novoroční přání posílám až na Tři krále ... Vlastně vím! Protože jsem nebyl příliš ochoten svolávat zavčasu celý náš ansámbl k hromadné fotografii, kde bychom se na vás ksichtili a přáli nový roček, jak to určitě znáte z mnoha jiných novoročenek. A protože mě nic originálnějšího nenapadlo až do minulého víkendu, kdy si pejsek po divoké hře s hadrovým koněm lehnul k dopočinku a já neodolal a vyblejsknul to. To byla nádhera.

A přesně tohle vám posílám : přání klidu. Na duši, v srdci i na těle. A abyste si ho užili. Přesně tak jako ona na fotce. Přísahám, že nic není naaranžováno, takhle to fakt bylo samo od sebe :-) Mimochodem tomuhle se říká spát "na koně" :-)))

Před koncem roku jsem poslal hodně fotek, které se nyní zařadily do archívu 2017, tak se na ně koukněte sem, jestli jste je nezaregistrovali. Krásné počasí trvá a i když to láká fotit stále dál, více času teď věnujeme přidáváním novinek pro jarní sezónu do aktuálního katalogu, ze kterého už můžete vybírat a objednávat.